Hledat firmy v obci Chvaletice
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 571 firem

Husovo náměstí 143, Kolín III, Kolín15,42 km

Kutnohorská 54, Kolín I, Kolín15,46 km

Prokopa Velikého 633, Kolín IV, Kolín15,50 km

Karlovo náměstí 45, Kolín I, Kolín15,53 km

Kozelkova 898, Chlumec nad Cidlinou IV, Chlumec nad Cidlinou15,54 km

Karlovo náměstí 21, Kolín I, Kolín15,56 km

Karlovo náměstí 78, Kolín I, Kolín15,60 km

Zámecká 160, Kolín I, Kolín15,70 km

Sokolská 545, Kolín II, Kolín15,75 km

Václavská 11, Kolín III, Kolín15,79 km

Na Valech 72, Kolín II, Kolín15,80 km

Kutnohorská 70, Červené Pečky15,85 km

Kutnohorská 181, Červené Pečky15,90 km

Kmochova 566, Kolín II, Kolín15,91 km

Žižkova 146, Kolín III, Kolín15,91 km

Kmochova 286, Kolín III, Kolín15,93 km

Tyršova 220, Kolín II, Kolín15,99 km

Masarykova 412, Kolín III, Kolín16,01 km

Nad Zastávkou 64, Kolín II, Kolín16,03 km

Brankovická 1367, Kolín V, Kolín16,03 km

Historie obce Chvaletice celá historie

Nejsevernější výběžek Železných hor nebyl v dávnověku příliš pohostinným místem. Převládaly zde rozsáhlé močály a husté trnité porosty. Přesto máme archeologické důkazy, že již asi deset tisíc let před naším letopočtem byla v prostoru dnešních Kojic osada lovců, rybářů a sběračů divoce rostoucích plodů. Nálezy kamenných nástrojů v okolí Chvaletic svědčí o osídlení prvními zemědělskými civilizacemi v období pět až 3 tisíce let před naším letopočtem. Vesměs však šlo o osídlení krátkodobá. Trvalejší osídlení lze zjistit až ve střední a mladší době bronzové, a to lidem popelnicových poli (1200 až 600 let před n.l.). Popelnice z lužické kultury byly nalezeny v Trnávce a v Řečanech, náhodně při regulaci Labe také u Selmic. Větší oživení nastává při stěhování národů, zvláště příchodem Slovanů v 5. století našeho letopočtu. V desátém století již existuje trvalé osídlení podél Labe.

V 10. století byl náš kraj osídlen východními Charvaty. Je velmi pravděpodobné, že právě zde se stýkala území Čechů, Zličanů a Charvatů. Snad proto tu vzniklo tolik strážních tvrzí a hradišť (Kojice, Týnec, Záboří, Lžovice).

Kojická tvrz stála u solné stezky, zvané Trstenická. Spojovala Moravu a Čechy. Vycházela z Brna a vedla přes Svitavy, Poličku, Litomyšl a Kostěnice. V Chrudimi se dělila. Jedna větev vedla na Přelouč, k vrchu Strážníku, kolem Chvaletic a dále přes Záboří a Kolín do Prahy. V Kojicích se na ni napojovaly cesty do Vinařic a Čáslavi, Týnce nad Labem a Chlumce. Tvrz byla zřejmě postavena k ochraně této křižovatky.

Velmi zajímavou zmínku o našem kraji nacházíme ve známé kronice Václava Hájka z Libočan. Říká tam, že v roce 677 jakýsi Botak z Krokova rodu na svých cestách objevil hory s železnou rudou. Z Krokova pověření se sem "s více čeledí vypravili aby rudu kopali a lámali a železo z ní dělali". Botak byl jejich správcem a sídlil ve dvoře, jemuž dal jméno Zdechovice.

O historické věrohodnosti těchto údajů můžeme sice úspěšně pochybovat, ale podstatě, a tou byla vědomost o těžbě a využití zdejší rudy, věřit můžeme, neboť existují další podobné zprávy a pověsti.

Písemných listinných pramenů z období vzniku Telčic a Chvaletic se dochovalo tak málo, že většinu faktů lze jen vyvozovat ze souběžných událostí a majetkových záznamů.

Tak víme, že v roce 1143 byl založen sedlecký klášter, který podle listin dostává do majetku kromě jiného i ves Telčice. V roce 1199 sídlí na Telčické tvrzi Hugo z Telčic. Další písemná zpráva je až z roku 1369, kdy tvrz patřila Jetřichovi z Telčic.

Telčická tvrz byla nepochybně mohutná a ve své době sehrála významnou roli díky své poloze v těsné blízkosti Labe a frekventované obchodní cesty. Teprve na začátku 16. století, kdy se stala majetkem Zdechovického vladyky význam ztrácí, ale ještě na začátku 19. století tu byly zřetelné obrysy budovy a vnitřního dvora (stavební kámen z trosek tvrze byl tehdy použit k nové výstavbě Zdechovic, které v roce 1802 vyhořely i se zámkem).

Chvaletice se objevují v písemných zprávách poprvé v roce 1393, kdy byl dvůr s tvrzí u obce majetkem Hereše z Chvaletic, roku 1407 pak Myslibora.

Velký vliv na celou krajinu měl sedlecký klášter. Trval až do roku 1421, kdy byl husitskými vojsky zapálen a zničen. Majetku kláštera se nakonec zmocnil císař Zikmund, který jej po částech upisoval různým pánům na úhradu dluhů. V roce 1436 připadly vesnice bývalého kláštera Kunesovi Voděradovi ze Sekeřic, který tak připojil obec Telčice ke zdechovickému panství. V roce 1493 je majitelem panství Jan ze Sekeřic a po něm Petr Sekerský z Voděrad. V roce 1507 se uvádí jako majitel panství král Vladislav II, který jej zastavil Mikoláši Trčkovi z Lípy.

Na svém sněmu v roce 1509 se čeští stavové postavili proti zastavování královských statků, zvláště proti zastavení Zdechovic. Proto je král vyzvedl ze zástavy a držel je až do své smrti. V roce 1515, při vyrovnání s královskými věřiteli, připadly Zdechovice Zdeňku Lvu z Rožmitálu.

Panství bylo odhadnuto na 1739 kop grošů a zahrnovalo tvrz s dvorem poplužním, pivovarem, mlýnem a vesnice Zdechovice, Telčice, Chvaletice, Trnávku, Řečany, Labětín a Spytovice. V roce 1521 patří panství Václavu Loreckému z Elkouše, 1558 Karlu ze Žerotína a 1585 Hynku Vrabskému z Vrabí, jemuž patří až do roku 1642, kdy je koupili páni z Věžníka. Leopold z Věžníka prodal zdechovické statky roku 1722 Karlu Josefu hraběti z Paaru. Rod Paarů držel panství a později velkostatek až do roku 1889.

Od doby, kdy Telčice patřily ke zdechovickému panství, upadá význam tvrze, neboť zdechovický vladyka sídlil na svém zámku. V roce 1720 byly Telčice prohlášeny za osadu Chvaletic.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.