Když se Chrudim v písemných pramenech objevila poprvé, mělo její území za sebou již několik tisíc let osídlení. Archeologické výzkumy dokládají, že na návrší zvaném Pumberky (severovýchodně od dnešního centra) lidé postavili opevněné sídliště přibližně již před šesti až sedmi tisíci lety. Velmi hustě bylo území budoucího města osídleno v období tzv. lužické kultury (1200 – 900 let př. n. l.).
Hledat firmy v obci Chrudim
Živé firmy v obci Chrudim 1 165 firem
Štěpánkova 89, Chrudim I, Chrudimdle objednávekPardubická 532, Chrudim IV, ChrudimZavřenoS. K. Neumanna 813, Chrudim III, ChrudimZavřenoČáslavská 844, Chrudim IV, ChrudimZavřenoK Májovu 1394, Chrudim IV, ChrudimZavřenoHavlíčkova 7, Chrudim III, ChrudimZavřenoPoděbradova 842, Chrudim IV, ChrudimZavřenoS. K. Neumanna 573, Chrudim III, ChrudimZavřenoPalackého třída 252, Chrudim IV, Chrudimdle domluvyPardubická 1214, Chrudim IV, ChrudimZavřenoRadoušova 19, Chrudim IV, ChrudimZavřenoHavlíčkova 145, Chrudim II, ChrudimZavřenoPoděbradova 184, Chrudim IV, ChrudimZavřenoBřetislavova 140, Chrudim I, ChrudimZavřenoŠiroká 100, Chrudim I, ChrudimZavřenoHeydukova 383, Chrudim II, ChrudimZavřenoNerudova 1113, Chrudim IV, ChrudimZavřenoŠtěpánkova 92, Chrudim I, ChrudimZavřenoObce Ležáků 772, Chrudim III, ChrudimZavřeno
Historie obce Chrudim celá historie
Když se Chrudim v písemných pramenech objevila poprvé, mělo její území za sebou již několik tisíc let osídlení. Archeologické výzkumy dokládají, že na návrší zvaném Pumberky (severovýchodně od dnešního centra) lidé postavili opevněné sídliště přibližně již před šesti až sedmi tisíci lety. Velmi hustě bylo území budoucího města osídleno v období tzv. lužické kultury (1200 – 900 let př. n. l.). Prvním národem, jenž se zde usadil a jehož jméno se nám dochovalo, byli Keltové (od pátého století př. n. l. do přelomu letopočtu). Chrudim za jejich pobytu zřejmě patřila k zázemí velkého oppida, jež se nacházelo na území osady Hradiště u Českých Lhotic přibližně 10 km na jih od Chrudimi.
Po delší pauze v osídlení přicházejí v 7. – 8. století Slované. Nad řekou Chrudimkou vzniká patrně v 9. století hradiště jako jedno z center správy raného českého státu. První spolehlivá písemná zmínka o Chrudimi se vztahuje k r. 1055, kdy zde měl podle Kosmovy kroniky zemřít český kníže Břetislav I. Nejvýznamnějším mezníkem v novodobých dějinách města bylo úspěšné založení královského města Přemyslem Otakarem II. někdy před rokem 1276. Poloha na zemské cestě z Prahy na Moravu podtrhávala význam města a napomáhala jeho rozvoji, takže se Chrudim v období vrcholného středověku zařadila mezi přední města českého království. Od r. 1307 patřila s určitými přestávkami ke královským věnným městům, jež sloužila manželkám českých panovníků jako zdroj příjmů. Tato tradice se udržela až do zániku habsburské monarchie v r. 1918.
Na počátku husitských válek (1419 – 1434) se Chrudim přiklonila na stranu protikatolickou a německy mluvící část obyvatelstva město opustila. Od té doby je Chrudim, stejně jako celý region Chrudimska, teritoriem takřka výhradně českým. Město bylo v opozici také proti panujícím Habsburkům během neúspěšných stavovských povstání v letech 1547 a 1618 – 1621, což pro něj mělo vždy vážné důsledky. Od 16. století význam a postavení měst v českém království upadal, Chrudim byla však i nadále významným správním centrem.
Do života města často zasahovaly epidemie, hladomory a živelné pohromy. Doloženy jsou požáry hradiště v 11. a 12. století, Město například vyhořelo i krátce po svém založení na přelomu 13. a 14. století, těžkou ranou byla třicetiletá válka (1618 – 1648), během níž v důsledku rekatolizace odešlo evangelické obyvatelstvo. Posledními velkými pohromami byl požár dvou předměstí 6. srpna 1850 a několik povodní ve druhé polovině 19. století.
V 18. a 19. století se rodil současný ráz poklidného provincionálního města, svoji roli sehrály v tomto procesu mimo jiné pozdní zavedení železnice (1871) a pomalejší rozvoj průmyslové výroby. Co však Chrudim ztrácela na hospodářském a správním významu, získávala díky řadě osobností a podpoře řady institucí v oblasti kulturního života a školství.
Z nejvýznamnějších chrudimských rodáků lze jmenovat Viktorina Kornela ze Všehrd (* asi 1460, + 1520), humanistického vzdělance a autora právnického díla „O práviech, o súdiech i o Dskách země České knihy devatery“, dále Jana Nepomuka Štěpánka (* 1783, + 1844), obrozeneckého dramatika, herce, režiséra a ředitele Stavovského divadla, nebo Josefa Ressla (* 1793, + 1857), vynálezce lodního šroubu. K městu měli osobní vztah skladatelé Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Camille Saint-Saëns, Zdeněk Fibich, malíř Alfons Mucha a řada dalších.
Fotogalerie obce Chrudim
Demografické údaje
Město Chrudim
Resselovo náměstí 77, Chrudim I, Chrudim, 53701, Chrudim 1
Osoby
- Ing. Pilný František, MBA, starosta
Kontakty
- 469 657 111
- urad@chrudim-city.cz
- www.chrudim.eu
Vlajka
8 částí obce:
168 ulic:
Pardubická 532, Chrudim IV, ChrudimZavřenoS. K. Neumanna 813, Chrudim III, ChrudimZavřenoČáslavská 844, Chrudim IV, ChrudimZavřenoK Májovu 1394, Chrudim IV, ChrudimZavřenoHavlíčkova 7, Chrudim III, ChrudimZavřenoPoděbradova 842, Chrudim IV, ChrudimZavřenoS. K. Neumanna 573, Chrudim III, ChrudimZavřenoPalackého třída 252, Chrudim IV, Chrudimdle domluvyPardubická 1214, Chrudim IV, ChrudimZavřenoRadoušova 19, Chrudim IV, ChrudimZavřenoHavlíčkova 145, Chrudim II, ChrudimZavřenoPoděbradova 184, Chrudim IV, ChrudimZavřenoBřetislavova 140, Chrudim I, ChrudimZavřenoŠiroká 100, Chrudim I, ChrudimZavřenoHeydukova 383, Chrudim II, ChrudimZavřenoNerudova 1113, Chrudim IV, ChrudimZavřenoŠtěpánkova 92, Chrudim I, ChrudimZavřenoObce Ležáků 772, Chrudim III, ChrudimZavřeno
Historie obce Chrudim celá historie
Když se Chrudim v písemných pramenech objevila poprvé, mělo její území za sebou již několik tisíc let osídlení. Archeologické výzkumy dokládají, že na návrší zvaném Pumberky (severovýchodně od dnešního centra) lidé postavili opevněné sídliště přibližně již před šesti až sedmi tisíci lety. Velmi hustě bylo území budoucího města osídleno v období tzv. lužické kultury (1200 – 900 let př. n. l.). Prvním národem, jenž se zde usadil a jehož jméno se nám dochovalo, byli Keltové (od pátého století př. n. l. do přelomu letopočtu). Chrudim za jejich pobytu zřejmě patřila k zázemí velkého oppida, jež se nacházelo na území osady Hradiště u Českých Lhotic přibližně 10 km na jih od Chrudimi.
Po delší pauze v osídlení přicházejí v 7. – 8. století Slované. Nad řekou Chrudimkou vzniká patrně v 9. století hradiště jako jedno z center správy raného českého státu. První spolehlivá písemná zmínka o Chrudimi se vztahuje k r. 1055, kdy zde měl podle Kosmovy kroniky zemřít český kníže Břetislav I. Nejvýznamnějším mezníkem v novodobých dějinách města bylo úspěšné založení královského města Přemyslem Otakarem II. někdy před rokem 1276. Poloha na zemské cestě z Prahy na Moravu podtrhávala význam města a napomáhala jeho rozvoji, takže se Chrudim v období vrcholného středověku zařadila mezi přední města českého království. Od r. 1307 patřila s určitými přestávkami ke královským věnným městům, jež sloužila manželkám českých panovníků jako zdroj příjmů. Tato tradice se udržela až do zániku habsburské monarchie v r. 1918.
Na počátku husitských válek (1419 – 1434) se Chrudim přiklonila na stranu protikatolickou a německy mluvící část obyvatelstva město opustila. Od té doby je Chrudim, stejně jako celý region Chrudimska, teritoriem takřka výhradně českým. Město bylo v opozici také proti panujícím Habsburkům během neúspěšných stavovských povstání v letech 1547 a 1618 – 1621, což pro něj mělo vždy vážné důsledky. Od 16. století význam a postavení měst v českém království upadal, Chrudim byla však i nadále významným správním centrem.
Do života města často zasahovaly epidemie, hladomory a živelné pohromy. Doloženy jsou požáry hradiště v 11. a 12. století, Město například vyhořelo i krátce po svém založení na přelomu 13. a 14. století, těžkou ranou byla třicetiletá válka (1618 – 1648), během níž v důsledku rekatolizace odešlo evangelické obyvatelstvo. Posledními velkými pohromami byl požár dvou předměstí 6. srpna 1850 a několik povodní ve druhé polovině 19. století.
V 18. a 19. století se rodil současný ráz poklidného provincionálního města, svoji roli sehrály v tomto procesu mimo jiné pozdní zavedení železnice (1871) a pomalejší rozvoj průmyslové výroby. Co však Chrudim ztrácela na hospodářském a správním významu, získávala díky řadě osobností a podpoře řady institucí v oblasti kulturního života a školství.
Z nejvýznamnějších chrudimských rodáků lze jmenovat Viktorina Kornela ze Všehrd (* asi 1460, + 1520), humanistického vzdělance a autora právnického díla „O práviech, o súdiech i o Dskách země České knihy devatery“, dále Jana Nepomuka Štěpánka (* 1783, + 1844), obrozeneckého dramatika, herce, režiséra a ředitele Stavovského divadla, nebo Josefa Ressla (* 1793, + 1857), vynálezce lodního šroubu. K městu měli osobní vztah skladatelé Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Camille Saint-Saëns, Zdeněk Fibich, malíř Alfons Mucha a řada dalších.
Fotogalerie obce Chrudim
Demografické údaje
Město Chrudim
Resselovo náměstí 77, Chrudim I, Chrudim, 53701, Chrudim 1
Osoby
- Ing. Pilný František, MBA, starosta
Kontakty
- 469 657 111
- urad@chrudim-city.cz
- www.chrudim.eu
Vlajka
8 částí obce:
168 ulic:
S. K. Neumanna 813, Chrudim III, ChrudimZavřenoČáslavská 844, Chrudim IV, ChrudimZavřenoK Májovu 1394, Chrudim IV, ChrudimZavřenoHavlíčkova 7, Chrudim III, ChrudimZavřenoPoděbradova 842, Chrudim IV, ChrudimZavřenoS. K. Neumanna 573, Chrudim III, ChrudimZavřenoPalackého třída 252, Chrudim IV, Chrudimdle domluvyPardubická 1214, Chrudim IV, ChrudimZavřenoRadoušova 19, Chrudim IV, ChrudimZavřenoHavlíčkova 145, Chrudim II, ChrudimZavřenoPoděbradova 184, Chrudim IV, ChrudimZavřenoBřetislavova 140, Chrudim I, ChrudimZavřenoŠiroká 100, Chrudim I, ChrudimZavřenoHeydukova 383, Chrudim II, ChrudimZavřenoNerudova 1113, Chrudim IV, ChrudimZavřenoŠtěpánkova 92, Chrudim I, ChrudimZavřenoObce Ležáků 772, Chrudim III, ChrudimZavřeno
Historie obce Chrudim celá historie
Když se Chrudim v písemných pramenech objevila poprvé, mělo její území za sebou již několik tisíc let osídlení. Archeologické výzkumy dokládají, že na návrší zvaném Pumberky (severovýchodně od dnešního centra) lidé postavili opevněné sídliště přibližně již před šesti až sedmi tisíci lety. Velmi hustě bylo území budoucího města osídleno v období tzv. lužické kultury (1200 – 900 let př. n. l.). Prvním národem, jenž se zde usadil a jehož jméno se nám dochovalo, byli Keltové (od pátého století př. n. l. do přelomu letopočtu). Chrudim za jejich pobytu zřejmě patřila k zázemí velkého oppida, jež se nacházelo na území osady Hradiště u Českých Lhotic přibližně 10 km na jih od Chrudimi.
Po delší pauze v osídlení přicházejí v 7. – 8. století Slované. Nad řekou Chrudimkou vzniká patrně v 9. století hradiště jako jedno z center správy raného českého státu. První spolehlivá písemná zmínka o Chrudimi se vztahuje k r. 1055, kdy zde měl podle Kosmovy kroniky zemřít český kníže Břetislav I. Nejvýznamnějším mezníkem v novodobých dějinách města bylo úspěšné založení královského města Přemyslem Otakarem II. někdy před rokem 1276. Poloha na zemské cestě z Prahy na Moravu podtrhávala význam města a napomáhala jeho rozvoji, takže se Chrudim v období vrcholného středověku zařadila mezi přední města českého království. Od r. 1307 patřila s určitými přestávkami ke královským věnným městům, jež sloužila manželkám českých panovníků jako zdroj příjmů. Tato tradice se udržela až do zániku habsburské monarchie v r. 1918.
Na počátku husitských válek (1419 – 1434) se Chrudim přiklonila na stranu protikatolickou a německy mluvící část obyvatelstva město opustila. Od té doby je Chrudim, stejně jako celý region Chrudimska, teritoriem takřka výhradně českým. Město bylo v opozici také proti panujícím Habsburkům během neúspěšných stavovských povstání v letech 1547 a 1618 – 1621, což pro něj mělo vždy vážné důsledky. Od 16. století význam a postavení měst v českém království upadal, Chrudim byla však i nadále významným správním centrem.
Do života města často zasahovaly epidemie, hladomory a živelné pohromy. Doloženy jsou požáry hradiště v 11. a 12. století, Město například vyhořelo i krátce po svém založení na přelomu 13. a 14. století, těžkou ranou byla třicetiletá válka (1618 – 1648), během níž v důsledku rekatolizace odešlo evangelické obyvatelstvo. Posledními velkými pohromami byl požár dvou předměstí 6. srpna 1850 a několik povodní ve druhé polovině 19. století.
V 18. a 19. století se rodil současný ráz poklidného provincionálního města, svoji roli sehrály v tomto procesu mimo jiné pozdní zavedení železnice (1871) a pomalejší rozvoj průmyslové výroby. Co však Chrudim ztrácela na hospodářském a správním významu, získávala díky řadě osobností a podpoře řady institucí v oblasti kulturního života a školství.
Z nejvýznamnějších chrudimských rodáků lze jmenovat Viktorina Kornela ze Všehrd (* asi 1460, + 1520), humanistického vzdělance a autora právnického díla „O práviech, o súdiech i o Dskách země České knihy devatery“, dále Jana Nepomuka Štěpánka (* 1783, + 1844), obrozeneckého dramatika, herce, režiséra a ředitele Stavovského divadla, nebo Josefa Ressla (* 1793, + 1857), vynálezce lodního šroubu. K městu měli osobní vztah skladatelé Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Camille Saint-Saëns, Zdeněk Fibich, malíř Alfons Mucha a řada dalších.
Fotogalerie obce Chrudim
Demografické údaje
Město Chrudim
Resselovo náměstí 77, Chrudim I, Chrudim, 53701, Chrudim 1
Osoby
- Ing. Pilný František, MBA, starosta
Kontakty
- 469 657 111
- urad@chrudim-city.cz
- www.chrudim.eu
Vlajka
8 částí obce:
168 ulic:
Čáslavská 844, Chrudim IV, ChrudimZavřenoK Májovu 1394, Chrudim IV, ChrudimZavřenoHavlíčkova 7, Chrudim III, ChrudimZavřenoPoděbradova 842, Chrudim IV, ChrudimZavřenoS. K. Neumanna 573, Chrudim III, ChrudimZavřenoPalackého třída 252, Chrudim IV, Chrudimdle domluvyPardubická 1214, Chrudim IV, ChrudimZavřenoRadoušova 19, Chrudim IV, ChrudimZavřenoHavlíčkova 145, Chrudim II, ChrudimZavřenoPoděbradova 184, Chrudim IV, ChrudimZavřenoBřetislavova 140, Chrudim I, ChrudimZavřenoŠiroká 100, Chrudim I, ChrudimZavřenoHeydukova 383, Chrudim II, ChrudimZavřenoNerudova 1113, Chrudim IV, ChrudimZavřenoŠtěpánkova 92, Chrudim I, ChrudimZavřenoObce Ležáků 772, Chrudim III, ChrudimZavřeno
Historie obce Chrudim celá historie
Když se Chrudim v písemných pramenech objevila poprvé, mělo její území za sebou již několik tisíc let osídlení. Archeologické výzkumy dokládají, že na návrší zvaném Pumberky (severovýchodně od dnešního centra) lidé postavili opevněné sídliště přibližně již před šesti až sedmi tisíci lety. Velmi hustě bylo území budoucího města osídleno v období tzv. lužické kultury (1200 – 900 let př. n. l.). Prvním národem, jenž se zde usadil a jehož jméno se nám dochovalo, byli Keltové (od pátého století př. n. l. do přelomu letopočtu). Chrudim za jejich pobytu zřejmě patřila k zázemí velkého oppida, jež se nacházelo na území osady Hradiště u Českých Lhotic přibližně 10 km na jih od Chrudimi.
Po delší pauze v osídlení přicházejí v 7. – 8. století Slované. Nad řekou Chrudimkou vzniká patrně v 9. století hradiště jako jedno z center správy raného českého státu. První spolehlivá písemná zmínka o Chrudimi se vztahuje k r. 1055, kdy zde měl podle Kosmovy kroniky zemřít český kníže Břetislav I. Nejvýznamnějším mezníkem v novodobých dějinách města bylo úspěšné založení královského města Přemyslem Otakarem II. někdy před rokem 1276. Poloha na zemské cestě z Prahy na Moravu podtrhávala význam města a napomáhala jeho rozvoji, takže se Chrudim v období vrcholného středověku zařadila mezi přední města českého království. Od r. 1307 patřila s určitými přestávkami ke královským věnným městům, jež sloužila manželkám českých panovníků jako zdroj příjmů. Tato tradice se udržela až do zániku habsburské monarchie v r. 1918.
Na počátku husitských válek (1419 – 1434) se Chrudim přiklonila na stranu protikatolickou a německy mluvící část obyvatelstva město opustila. Od té doby je Chrudim, stejně jako celý region Chrudimska, teritoriem takřka výhradně českým. Město bylo v opozici také proti panujícím Habsburkům během neúspěšných stavovských povstání v letech 1547 a 1618 – 1621, což pro něj mělo vždy vážné důsledky. Od 16. století význam a postavení měst v českém království upadal, Chrudim byla však i nadále významným správním centrem.
Do života města často zasahovaly epidemie, hladomory a živelné pohromy. Doloženy jsou požáry hradiště v 11. a 12. století, Město například vyhořelo i krátce po svém založení na přelomu 13. a 14. století, těžkou ranou byla třicetiletá válka (1618 – 1648), během níž v důsledku rekatolizace odešlo evangelické obyvatelstvo. Posledními velkými pohromami byl požár dvou předměstí 6. srpna 1850 a několik povodní ve druhé polovině 19. století.
V 18. a 19. století se rodil současný ráz poklidného provincionálního města, svoji roli sehrály v tomto procesu mimo jiné pozdní zavedení železnice (1871) a pomalejší rozvoj průmyslové výroby. Co však Chrudim ztrácela na hospodářském a správním významu, získávala díky řadě osobností a podpoře řady institucí v oblasti kulturního života a školství.
Z nejvýznamnějších chrudimských rodáků lze jmenovat Viktorina Kornela ze Všehrd (* asi 1460, + 1520), humanistického vzdělance a autora právnického díla „O práviech, o súdiech i o Dskách země České knihy devatery“, dále Jana Nepomuka Štěpánka (* 1783, + 1844), obrozeneckého dramatika, herce, režiséra a ředitele Stavovského divadla, nebo Josefa Ressla (* 1793, + 1857), vynálezce lodního šroubu. K městu měli osobní vztah skladatelé Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Camille Saint-Saëns, Zdeněk Fibich, malíř Alfons Mucha a řada dalších.
Fotogalerie obce Chrudim
Demografické údaje
Město Chrudim
Resselovo náměstí 77, Chrudim I, Chrudim, 53701, Chrudim 1
Osoby
- Ing. Pilný František, MBA, starosta
Kontakty
- 469 657 111
- urad@chrudim-city.cz
- www.chrudim.eu
Vlajka
8 částí obce:
168 ulic:
K Májovu 1394, Chrudim IV, ChrudimZavřenoHavlíčkova 7, Chrudim III, ChrudimZavřenoPoděbradova 842, Chrudim IV, ChrudimZavřenoS. K. Neumanna 573, Chrudim III, ChrudimZavřenoPalackého třída 252, Chrudim IV, Chrudimdle domluvyPardubická 1214, Chrudim IV, ChrudimZavřenoRadoušova 19, Chrudim IV, ChrudimZavřenoHavlíčkova 145, Chrudim II, ChrudimZavřenoPoděbradova 184, Chrudim IV, ChrudimZavřenoBřetislavova 140, Chrudim I, ChrudimZavřenoŠiroká 100, Chrudim I, ChrudimZavřenoHeydukova 383, Chrudim II, ChrudimZavřenoNerudova 1113, Chrudim IV, ChrudimZavřenoŠtěpánkova 92, Chrudim I, ChrudimZavřenoObce Ležáků 772, Chrudim III, ChrudimZavřeno
Historie obce Chrudim celá historie
Když se Chrudim v písemných pramenech objevila poprvé, mělo její území za sebou již několik tisíc let osídlení. Archeologické výzkumy dokládají, že na návrší zvaném Pumberky (severovýchodně od dnešního centra) lidé postavili opevněné sídliště přibližně již před šesti až sedmi tisíci lety. Velmi hustě bylo území budoucího města osídleno v období tzv. lužické kultury (1200 – 900 let př. n. l.). Prvním národem, jenž se zde usadil a jehož jméno se nám dochovalo, byli Keltové (od pátého století př. n. l. do přelomu letopočtu). Chrudim za jejich pobytu zřejmě patřila k zázemí velkého oppida, jež se nacházelo na území osady Hradiště u Českých Lhotic přibližně 10 km na jih od Chrudimi.
Po delší pauze v osídlení přicházejí v 7. – 8. století Slované. Nad řekou Chrudimkou vzniká patrně v 9. století hradiště jako jedno z center správy raného českého státu. První spolehlivá písemná zmínka o Chrudimi se vztahuje k r. 1055, kdy zde měl podle Kosmovy kroniky zemřít český kníže Břetislav I. Nejvýznamnějším mezníkem v novodobých dějinách města bylo úspěšné založení královského města Přemyslem Otakarem II. někdy před rokem 1276. Poloha na zemské cestě z Prahy na Moravu podtrhávala význam města a napomáhala jeho rozvoji, takže se Chrudim v období vrcholného středověku zařadila mezi přední města českého království. Od r. 1307 patřila s určitými přestávkami ke královským věnným městům, jež sloužila manželkám českých panovníků jako zdroj příjmů. Tato tradice se udržela až do zániku habsburské monarchie v r. 1918.
Na počátku husitských válek (1419 – 1434) se Chrudim přiklonila na stranu protikatolickou a německy mluvící část obyvatelstva město opustila. Od té doby je Chrudim, stejně jako celý region Chrudimska, teritoriem takřka výhradně českým. Město bylo v opozici také proti panujícím Habsburkům během neúspěšných stavovských povstání v letech 1547 a 1618 – 1621, což pro něj mělo vždy vážné důsledky. Od 16. století význam a postavení měst v českém království upadal, Chrudim byla však i nadále významným správním centrem.
Do života města často zasahovaly epidemie, hladomory a živelné pohromy. Doloženy jsou požáry hradiště v 11. a 12. století, Město například vyhořelo i krátce po svém založení na přelomu 13. a 14. století, těžkou ranou byla třicetiletá válka (1618 – 1648), během níž v důsledku rekatolizace odešlo evangelické obyvatelstvo. Posledními velkými pohromami byl požár dvou předměstí 6. srpna 1850 a několik povodní ve druhé polovině 19. století.
V 18. a 19. století se rodil současný ráz poklidného provincionálního města, svoji roli sehrály v tomto procesu mimo jiné pozdní zavedení železnice (1871) a pomalejší rozvoj průmyslové výroby. Co však Chrudim ztrácela na hospodářském a správním významu, získávala díky řadě osobností a podpoře řady institucí v oblasti kulturního života a školství.
Z nejvýznamnějších chrudimských rodáků lze jmenovat Viktorina Kornela ze Všehrd (* asi 1460, + 1520), humanistického vzdělance a autora právnického díla „O práviech, o súdiech i o Dskách země České knihy devatery“, dále Jana Nepomuka Štěpánka (* 1783, + 1844), obrozeneckého dramatika, herce, režiséra a ředitele Stavovského divadla, nebo Josefa Ressla (* 1793, + 1857), vynálezce lodního šroubu. K městu měli osobní vztah skladatelé Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Camille Saint-Saëns, Zdeněk Fibich, malíř Alfons Mucha a řada dalších.
Fotogalerie obce Chrudim
Demografické údaje
Město Chrudim
Resselovo náměstí 77, Chrudim I, Chrudim, 53701, Chrudim 1
Osoby
- Ing. Pilný František, MBA, starosta
Kontakty
- 469 657 111
- urad@chrudim-city.cz
- www.chrudim.eu
Vlajka
8 částí obce:
168 ulic:
Havlíčkova 7, Chrudim III, ChrudimZavřenoPoděbradova 842, Chrudim IV, ChrudimZavřenoS. K. Neumanna 573, Chrudim III, ChrudimZavřenoPalackého třída 252, Chrudim IV, Chrudimdle domluvyPardubická 1214, Chrudim IV, ChrudimZavřenoRadoušova 19, Chrudim IV, ChrudimZavřenoHavlíčkova 145, Chrudim II, ChrudimZavřenoPoděbradova 184, Chrudim IV, ChrudimZavřenoBřetislavova 140, Chrudim I, ChrudimZavřenoŠiroká 100, Chrudim I, ChrudimZavřenoHeydukova 383, Chrudim II, ChrudimZavřenoNerudova 1113, Chrudim IV, ChrudimZavřenoŠtěpánkova 92, Chrudim I, ChrudimZavřenoObce Ležáků 772, Chrudim III, ChrudimZavřeno
Historie obce Chrudim celá historie
Když se Chrudim v písemných pramenech objevila poprvé, mělo její území za sebou již několik tisíc let osídlení. Archeologické výzkumy dokládají, že na návrší zvaném Pumberky (severovýchodně od dnešního centra) lidé postavili opevněné sídliště přibližně již před šesti až sedmi tisíci lety. Velmi hustě bylo území budoucího města osídleno v období tzv. lužické kultury (1200 – 900 let př. n. l.). Prvním národem, jenž se zde usadil a jehož jméno se nám dochovalo, byli Keltové (od pátého století př. n. l. do přelomu letopočtu). Chrudim za jejich pobytu zřejmě patřila k zázemí velkého oppida, jež se nacházelo na území osady Hradiště u Českých Lhotic přibližně 10 km na jih od Chrudimi.
Po delší pauze v osídlení přicházejí v 7. – 8. století Slované. Nad řekou Chrudimkou vzniká patrně v 9. století hradiště jako jedno z center správy raného českého státu. První spolehlivá písemná zmínka o Chrudimi se vztahuje k r. 1055, kdy zde měl podle Kosmovy kroniky zemřít český kníže Břetislav I. Nejvýznamnějším mezníkem v novodobých dějinách města bylo úspěšné založení královského města Přemyslem Otakarem II. někdy před rokem 1276. Poloha na zemské cestě z Prahy na Moravu podtrhávala význam města a napomáhala jeho rozvoji, takže se Chrudim v období vrcholného středověku zařadila mezi přední města českého království. Od r. 1307 patřila s určitými přestávkami ke královským věnným městům, jež sloužila manželkám českých panovníků jako zdroj příjmů. Tato tradice se udržela až do zániku habsburské monarchie v r. 1918.
Na počátku husitských válek (1419 – 1434) se Chrudim přiklonila na stranu protikatolickou a německy mluvící část obyvatelstva město opustila. Od té doby je Chrudim, stejně jako celý region Chrudimska, teritoriem takřka výhradně českým. Město bylo v opozici také proti panujícím Habsburkům během neúspěšných stavovských povstání v letech 1547 a 1618 – 1621, což pro něj mělo vždy vážné důsledky. Od 16. století význam a postavení měst v českém království upadal, Chrudim byla však i nadále významným správním centrem.
Do života města často zasahovaly epidemie, hladomory a živelné pohromy. Doloženy jsou požáry hradiště v 11. a 12. století, Město například vyhořelo i krátce po svém založení na přelomu 13. a 14. století, těžkou ranou byla třicetiletá válka (1618 – 1648), během níž v důsledku rekatolizace odešlo evangelické obyvatelstvo. Posledními velkými pohromami byl požár dvou předměstí 6. srpna 1850 a několik povodní ve druhé polovině 19. století.
V 18. a 19. století se rodil současný ráz poklidného provincionálního města, svoji roli sehrály v tomto procesu mimo jiné pozdní zavedení železnice (1871) a pomalejší rozvoj průmyslové výroby. Co však Chrudim ztrácela na hospodářském a správním významu, získávala díky řadě osobností a podpoře řady institucí v oblasti kulturního života a školství.
Z nejvýznamnějších chrudimských rodáků lze jmenovat Viktorina Kornela ze Všehrd (* asi 1460, + 1520), humanistického vzdělance a autora právnického díla „O práviech, o súdiech i o Dskách země České knihy devatery“, dále Jana Nepomuka Štěpánka (* 1783, + 1844), obrozeneckého dramatika, herce, režiséra a ředitele Stavovského divadla, nebo Josefa Ressla (* 1793, + 1857), vynálezce lodního šroubu. K městu měli osobní vztah skladatelé Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Camille Saint-Saëns, Zdeněk Fibich, malíř Alfons Mucha a řada dalších.
Fotogalerie obce Chrudim
Demografické údaje
Město Chrudim
Resselovo náměstí 77, Chrudim I, Chrudim, 53701, Chrudim 1
Osoby
- Ing. Pilný František, MBA, starosta
Kontakty
- 469 657 111
- urad@chrudim-city.cz
- www.chrudim.eu
Vlajka
8 částí obce:
168 ulic:
Poděbradova 842, Chrudim IV, ChrudimZavřenoS. K. Neumanna 573, Chrudim III, ChrudimZavřenoPalackého třída 252, Chrudim IV, Chrudimdle domluvyPardubická 1214, Chrudim IV, ChrudimZavřenoRadoušova 19, Chrudim IV, ChrudimZavřenoHavlíčkova 145, Chrudim II, ChrudimZavřenoPoděbradova 184, Chrudim IV, ChrudimZavřenoBřetislavova 140, Chrudim I, ChrudimZavřenoŠiroká 100, Chrudim I, ChrudimZavřenoHeydukova 383, Chrudim II, ChrudimZavřenoNerudova 1113, Chrudim IV, ChrudimZavřenoŠtěpánkova 92, Chrudim I, ChrudimZavřenoObce Ležáků 772, Chrudim III, ChrudimZavřeno
Historie obce Chrudim celá historie
Když se Chrudim v písemných pramenech objevila poprvé, mělo její území za sebou již několik tisíc let osídlení. Archeologické výzkumy dokládají, že na návrší zvaném Pumberky (severovýchodně od dnešního centra) lidé postavili opevněné sídliště přibližně již před šesti až sedmi tisíci lety. Velmi hustě bylo území budoucího města osídleno v období tzv. lužické kultury (1200 – 900 let př. n. l.). Prvním národem, jenž se zde usadil a jehož jméno se nám dochovalo, byli Keltové (od pátého století př. n. l. do přelomu letopočtu). Chrudim za jejich pobytu zřejmě patřila k zázemí velkého oppida, jež se nacházelo na území osady Hradiště u Českých Lhotic přibližně 10 km na jih od Chrudimi.
Po delší pauze v osídlení přicházejí v 7. – 8. století Slované. Nad řekou Chrudimkou vzniká patrně v 9. století hradiště jako jedno z center správy raného českého státu. První spolehlivá písemná zmínka o Chrudimi se vztahuje k r. 1055, kdy zde měl podle Kosmovy kroniky zemřít český kníže Břetislav I. Nejvýznamnějším mezníkem v novodobých dějinách města bylo úspěšné založení královského města Přemyslem Otakarem II. někdy před rokem 1276. Poloha na zemské cestě z Prahy na Moravu podtrhávala význam města a napomáhala jeho rozvoji, takže se Chrudim v období vrcholného středověku zařadila mezi přední města českého království. Od r. 1307 patřila s určitými přestávkami ke královským věnným městům, jež sloužila manželkám českých panovníků jako zdroj příjmů. Tato tradice se udržela až do zániku habsburské monarchie v r. 1918.
Na počátku husitských válek (1419 – 1434) se Chrudim přiklonila na stranu protikatolickou a německy mluvící část obyvatelstva město opustila. Od té doby je Chrudim, stejně jako celý region Chrudimska, teritoriem takřka výhradně českým. Město bylo v opozici také proti panujícím Habsburkům během neúspěšných stavovských povstání v letech 1547 a 1618 – 1621, což pro něj mělo vždy vážné důsledky. Od 16. století význam a postavení měst v českém království upadal, Chrudim byla však i nadále významným správním centrem.
Do života města často zasahovaly epidemie, hladomory a živelné pohromy. Doloženy jsou požáry hradiště v 11. a 12. století, Město například vyhořelo i krátce po svém založení na přelomu 13. a 14. století, těžkou ranou byla třicetiletá válka (1618 – 1648), během níž v důsledku rekatolizace odešlo evangelické obyvatelstvo. Posledními velkými pohromami byl požár dvou předměstí 6. srpna 1850 a několik povodní ve druhé polovině 19. století.
V 18. a 19. století se rodil současný ráz poklidného provincionálního města, svoji roli sehrály v tomto procesu mimo jiné pozdní zavedení železnice (1871) a pomalejší rozvoj průmyslové výroby. Co však Chrudim ztrácela na hospodářském a správním významu, získávala díky řadě osobností a podpoře řady institucí v oblasti kulturního života a školství.
Z nejvýznamnějších chrudimských rodáků lze jmenovat Viktorina Kornela ze Všehrd (* asi 1460, + 1520), humanistického vzdělance a autora právnického díla „O práviech, o súdiech i o Dskách země České knihy devatery“, dále Jana Nepomuka Štěpánka (* 1783, + 1844), obrozeneckého dramatika, herce, režiséra a ředitele Stavovského divadla, nebo Josefa Ressla (* 1793, + 1857), vynálezce lodního šroubu. K městu měli osobní vztah skladatelé Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Camille Saint-Saëns, Zdeněk Fibich, malíř Alfons Mucha a řada dalších.
Fotogalerie obce Chrudim
Demografické údaje
Město Chrudim
Resselovo náměstí 77, Chrudim I, Chrudim, 53701, Chrudim 1
Osoby
- Ing. Pilný František, MBA, starosta
Kontakty
- 469 657 111
- urad@chrudim-city.cz
- www.chrudim.eu
Vlajka
8 částí obce:
168 ulic:
S. K. Neumanna 573, Chrudim III, ChrudimZavřenoPalackého třída 252, Chrudim IV, Chrudimdle domluvyPardubická 1214, Chrudim IV, ChrudimZavřenoRadoušova 19, Chrudim IV, ChrudimZavřenoHavlíčkova 145, Chrudim II, ChrudimZavřenoPoděbradova 184, Chrudim IV, ChrudimZavřenoBřetislavova 140, Chrudim I, ChrudimZavřenoŠiroká 100, Chrudim I, ChrudimZavřenoHeydukova 383, Chrudim II, ChrudimZavřenoNerudova 1113, Chrudim IV, ChrudimZavřenoŠtěpánkova 92, Chrudim I, ChrudimZavřenoObce Ležáků 772, Chrudim III, ChrudimZavřeno
Historie obce Chrudim celá historie
Když se Chrudim v písemných pramenech objevila poprvé, mělo její území za sebou již několik tisíc let osídlení. Archeologické výzkumy dokládají, že na návrší zvaném Pumberky (severovýchodně od dnešního centra) lidé postavili opevněné sídliště přibližně již před šesti až sedmi tisíci lety. Velmi hustě bylo území budoucího města osídleno v období tzv. lužické kultury (1200 – 900 let př. n. l.). Prvním národem, jenž se zde usadil a jehož jméno se nám dochovalo, byli Keltové (od pátého století př. n. l. do přelomu letopočtu). Chrudim za jejich pobytu zřejmě patřila k zázemí velkého oppida, jež se nacházelo na území osady Hradiště u Českých Lhotic přibližně 10 km na jih od Chrudimi.
Po delší pauze v osídlení přicházejí v 7. – 8. století Slované. Nad řekou Chrudimkou vzniká patrně v 9. století hradiště jako jedno z center správy raného českého státu. První spolehlivá písemná zmínka o Chrudimi se vztahuje k r. 1055, kdy zde měl podle Kosmovy kroniky zemřít český kníže Břetislav I. Nejvýznamnějším mezníkem v novodobých dějinách města bylo úspěšné založení královského města Přemyslem Otakarem II. někdy před rokem 1276. Poloha na zemské cestě z Prahy na Moravu podtrhávala význam města a napomáhala jeho rozvoji, takže se Chrudim v období vrcholného středověku zařadila mezi přední města českého království. Od r. 1307 patřila s určitými přestávkami ke královským věnným městům, jež sloužila manželkám českých panovníků jako zdroj příjmů. Tato tradice se udržela až do zániku habsburské monarchie v r. 1918.
Na počátku husitských válek (1419 – 1434) se Chrudim přiklonila na stranu protikatolickou a německy mluvící část obyvatelstva město opustila. Od té doby je Chrudim, stejně jako celý region Chrudimska, teritoriem takřka výhradně českým. Město bylo v opozici také proti panujícím Habsburkům během neúspěšných stavovských povstání v letech 1547 a 1618 – 1621, což pro něj mělo vždy vážné důsledky. Od 16. století význam a postavení měst v českém království upadal, Chrudim byla však i nadále významným správním centrem.
Do života města často zasahovaly epidemie, hladomory a živelné pohromy. Doloženy jsou požáry hradiště v 11. a 12. století, Město například vyhořelo i krátce po svém založení na přelomu 13. a 14. století, těžkou ranou byla třicetiletá válka (1618 – 1648), během níž v důsledku rekatolizace odešlo evangelické obyvatelstvo. Posledními velkými pohromami byl požár dvou předměstí 6. srpna 1850 a několik povodní ve druhé polovině 19. století.
V 18. a 19. století se rodil současný ráz poklidného provincionálního města, svoji roli sehrály v tomto procesu mimo jiné pozdní zavedení železnice (1871) a pomalejší rozvoj průmyslové výroby. Co však Chrudim ztrácela na hospodářském a správním významu, získávala díky řadě osobností a podpoře řady institucí v oblasti kulturního života a školství.
Z nejvýznamnějších chrudimských rodáků lze jmenovat Viktorina Kornela ze Všehrd (* asi 1460, + 1520), humanistického vzdělance a autora právnického díla „O práviech, o súdiech i o Dskách země České knihy devatery“, dále Jana Nepomuka Štěpánka (* 1783, + 1844), obrozeneckého dramatika, herce, režiséra a ředitele Stavovského divadla, nebo Josefa Ressla (* 1793, + 1857), vynálezce lodního šroubu. K městu měli osobní vztah skladatelé Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Camille Saint-Saëns, Zdeněk Fibich, malíř Alfons Mucha a řada dalších.
Fotogalerie obce Chrudim
Demografické údaje
Město Chrudim
Resselovo náměstí 77, Chrudim I, Chrudim, 53701, Chrudim 1
Osoby
- Ing. Pilný František, MBA, starosta
Kontakty
- 469 657 111
- urad@chrudim-city.cz
- www.chrudim.eu
Vlajka
8 částí obce:
168 ulic:
Palackého třída 252, Chrudim IV, Chrudimdle domluvyPardubická 1214, Chrudim IV, ChrudimZavřenoRadoušova 19, Chrudim IV, ChrudimZavřenoHavlíčkova 145, Chrudim II, ChrudimZavřenoPoděbradova 184, Chrudim IV, ChrudimZavřenoBřetislavova 140, Chrudim I, ChrudimZavřenoŠiroká 100, Chrudim I, ChrudimZavřenoHeydukova 383, Chrudim II, ChrudimZavřenoNerudova 1113, Chrudim IV, ChrudimZavřenoŠtěpánkova 92, Chrudim I, ChrudimZavřenoObce Ležáků 772, Chrudim III, ChrudimZavřeno
Historie obce Chrudim celá historie
Když se Chrudim v písemných pramenech objevila poprvé, mělo její území za sebou již několik tisíc let osídlení. Archeologické výzkumy dokládají, že na návrší zvaném Pumberky (severovýchodně od dnešního centra) lidé postavili opevněné sídliště přibližně již před šesti až sedmi tisíci lety. Velmi hustě bylo území budoucího města osídleno v období tzv. lužické kultury (1200 – 900 let př. n. l.). Prvním národem, jenž se zde usadil a jehož jméno se nám dochovalo, byli Keltové (od pátého století př. n. l. do přelomu letopočtu). Chrudim za jejich pobytu zřejmě patřila k zázemí velkého oppida, jež se nacházelo na území osady Hradiště u Českých Lhotic přibližně 10 km na jih od Chrudimi.
Po delší pauze v osídlení přicházejí v 7. – 8. století Slované. Nad řekou Chrudimkou vzniká patrně v 9. století hradiště jako jedno z center správy raného českého státu. První spolehlivá písemná zmínka o Chrudimi se vztahuje k r. 1055, kdy zde měl podle Kosmovy kroniky zemřít český kníže Břetislav I. Nejvýznamnějším mezníkem v novodobých dějinách města bylo úspěšné založení královského města Přemyslem Otakarem II. někdy před rokem 1276. Poloha na zemské cestě z Prahy na Moravu podtrhávala význam města a napomáhala jeho rozvoji, takže se Chrudim v období vrcholného středověku zařadila mezi přední města českého království. Od r. 1307 patřila s určitými přestávkami ke královským věnným městům, jež sloužila manželkám českých panovníků jako zdroj příjmů. Tato tradice se udržela až do zániku habsburské monarchie v r. 1918.
Na počátku husitských válek (1419 – 1434) se Chrudim přiklonila na stranu protikatolickou a německy mluvící část obyvatelstva město opustila. Od té doby je Chrudim, stejně jako celý region Chrudimska, teritoriem takřka výhradně českým. Město bylo v opozici také proti panujícím Habsburkům během neúspěšných stavovských povstání v letech 1547 a 1618 – 1621, což pro něj mělo vždy vážné důsledky. Od 16. století význam a postavení měst v českém království upadal, Chrudim byla však i nadále významným správním centrem.
Do života města často zasahovaly epidemie, hladomory a živelné pohromy. Doloženy jsou požáry hradiště v 11. a 12. století, Město například vyhořelo i krátce po svém založení na přelomu 13. a 14. století, těžkou ranou byla třicetiletá válka (1618 – 1648), během níž v důsledku rekatolizace odešlo evangelické obyvatelstvo. Posledními velkými pohromami byl požár dvou předměstí 6. srpna 1850 a několik povodní ve druhé polovině 19. století.
V 18. a 19. století se rodil současný ráz poklidného provincionálního města, svoji roli sehrály v tomto procesu mimo jiné pozdní zavedení železnice (1871) a pomalejší rozvoj průmyslové výroby. Co však Chrudim ztrácela na hospodářském a správním významu, získávala díky řadě osobností a podpoře řady institucí v oblasti kulturního života a školství.
Z nejvýznamnějších chrudimských rodáků lze jmenovat Viktorina Kornela ze Všehrd (* asi 1460, + 1520), humanistického vzdělance a autora právnického díla „O práviech, o súdiech i o Dskách země České knihy devatery“, dále Jana Nepomuka Štěpánka (* 1783, + 1844), obrozeneckého dramatika, herce, režiséra a ředitele Stavovského divadla, nebo Josefa Ressla (* 1793, + 1857), vynálezce lodního šroubu. K městu měli osobní vztah skladatelé Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Camille Saint-Saëns, Zdeněk Fibich, malíř Alfons Mucha a řada dalších.
Fotogalerie obce Chrudim
Demografické údaje
Město Chrudim
Resselovo náměstí 77, Chrudim I, Chrudim, 53701, Chrudim 1
Osoby
- Ing. Pilný František, MBA, starosta
Kontakty
- 469 657 111
- urad@chrudim-city.cz
- www.chrudim.eu
Vlajka
8 částí obce:
168 ulic:
Pardubická 1214, Chrudim IV, ChrudimZavřenoRadoušova 19, Chrudim IV, ChrudimZavřenoHavlíčkova 145, Chrudim II, ChrudimZavřenoPoděbradova 184, Chrudim IV, ChrudimZavřenoBřetislavova 140, Chrudim I, ChrudimZavřenoŠiroká 100, Chrudim I, ChrudimZavřenoHeydukova 383, Chrudim II, ChrudimZavřenoNerudova 1113, Chrudim IV, ChrudimZavřenoŠtěpánkova 92, Chrudim I, ChrudimZavřenoObce Ležáků 772, Chrudim III, ChrudimZavřeno
Historie obce Chrudim celá historie
Když se Chrudim v písemných pramenech objevila poprvé, mělo její území za sebou již několik tisíc let osídlení. Archeologické výzkumy dokládají, že na návrší zvaném Pumberky (severovýchodně od dnešního centra) lidé postavili opevněné sídliště přibližně již před šesti až sedmi tisíci lety. Velmi hustě bylo území budoucího města osídleno v období tzv. lužické kultury (1200 – 900 let př. n. l.). Prvním národem, jenž se zde usadil a jehož jméno se nám dochovalo, byli Keltové (od pátého století př. n. l. do přelomu letopočtu). Chrudim za jejich pobytu zřejmě patřila k zázemí velkého oppida, jež se nacházelo na území osady Hradiště u Českých Lhotic přibližně 10 km na jih od Chrudimi.
Po delší pauze v osídlení přicházejí v 7. – 8. století Slované. Nad řekou Chrudimkou vzniká patrně v 9. století hradiště jako jedno z center správy raného českého státu. První spolehlivá písemná zmínka o Chrudimi se vztahuje k r. 1055, kdy zde měl podle Kosmovy kroniky zemřít český kníže Břetislav I. Nejvýznamnějším mezníkem v novodobých dějinách města bylo úspěšné založení královského města Přemyslem Otakarem II. někdy před rokem 1276. Poloha na zemské cestě z Prahy na Moravu podtrhávala význam města a napomáhala jeho rozvoji, takže se Chrudim v období vrcholného středověku zařadila mezi přední města českého království. Od r. 1307 patřila s určitými přestávkami ke královským věnným městům, jež sloužila manželkám českých panovníků jako zdroj příjmů. Tato tradice se udržela až do zániku habsburské monarchie v r. 1918.
Na počátku husitských válek (1419 – 1434) se Chrudim přiklonila na stranu protikatolickou a německy mluvící část obyvatelstva město opustila. Od té doby je Chrudim, stejně jako celý region Chrudimska, teritoriem takřka výhradně českým. Město bylo v opozici také proti panujícím Habsburkům během neúspěšných stavovských povstání v letech 1547 a 1618 – 1621, což pro něj mělo vždy vážné důsledky. Od 16. století význam a postavení měst v českém království upadal, Chrudim byla však i nadále významným správním centrem.
Do života města často zasahovaly epidemie, hladomory a živelné pohromy. Doloženy jsou požáry hradiště v 11. a 12. století, Město například vyhořelo i krátce po svém založení na přelomu 13. a 14. století, těžkou ranou byla třicetiletá válka (1618 – 1648), během níž v důsledku rekatolizace odešlo evangelické obyvatelstvo. Posledními velkými pohromami byl požár dvou předměstí 6. srpna 1850 a několik povodní ve druhé polovině 19. století.
V 18. a 19. století se rodil současný ráz poklidného provincionálního města, svoji roli sehrály v tomto procesu mimo jiné pozdní zavedení železnice (1871) a pomalejší rozvoj průmyslové výroby. Co však Chrudim ztrácela na hospodářském a správním významu, získávala díky řadě osobností a podpoře řady institucí v oblasti kulturního života a školství.
Z nejvýznamnějších chrudimských rodáků lze jmenovat Viktorina Kornela ze Všehrd (* asi 1460, + 1520), humanistického vzdělance a autora právnického díla „O práviech, o súdiech i o Dskách země České knihy devatery“, dále Jana Nepomuka Štěpánka (* 1783, + 1844), obrozeneckého dramatika, herce, režiséra a ředitele Stavovského divadla, nebo Josefa Ressla (* 1793, + 1857), vynálezce lodního šroubu. K městu měli osobní vztah skladatelé Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Camille Saint-Saëns, Zdeněk Fibich, malíř Alfons Mucha a řada dalších.
Fotogalerie obce Chrudim
Demografické údaje
Město Chrudim
Resselovo náměstí 77, Chrudim I, Chrudim, 53701, Chrudim 1
Osoby
- Ing. Pilný František, MBA, starosta
Kontakty
- 469 657 111
- urad@chrudim-city.cz
- www.chrudim.eu
Vlajka
8 částí obce:
168 ulic:
Radoušova 19, Chrudim IV, ChrudimZavřenoHavlíčkova 145, Chrudim II, ChrudimZavřenoPoděbradova 184, Chrudim IV, ChrudimZavřenoBřetislavova 140, Chrudim I, ChrudimZavřenoŠiroká 100, Chrudim I, ChrudimZavřenoHeydukova 383, Chrudim II, ChrudimZavřenoNerudova 1113, Chrudim IV, ChrudimZavřenoŠtěpánkova 92, Chrudim I, ChrudimZavřenoObce Ležáků 772, Chrudim III, ChrudimZavřeno
Historie obce Chrudim celá historie
Když se Chrudim v písemných pramenech objevila poprvé, mělo její území za sebou již několik tisíc let osídlení. Archeologické výzkumy dokládají, že na návrší zvaném Pumberky (severovýchodně od dnešního centra) lidé postavili opevněné sídliště přibližně již před šesti až sedmi tisíci lety. Velmi hustě bylo území budoucího města osídleno v období tzv. lužické kultury (1200 – 900 let př. n. l.). Prvním národem, jenž se zde usadil a jehož jméno se nám dochovalo, byli Keltové (od pátého století př. n. l. do přelomu letopočtu). Chrudim za jejich pobytu zřejmě patřila k zázemí velkého oppida, jež se nacházelo na území osady Hradiště u Českých Lhotic přibližně 10 km na jih od Chrudimi.
Po delší pauze v osídlení přicházejí v 7. – 8. století Slované. Nad řekou Chrudimkou vzniká patrně v 9. století hradiště jako jedno z center správy raného českého státu. První spolehlivá písemná zmínka o Chrudimi se vztahuje k r. 1055, kdy zde měl podle Kosmovy kroniky zemřít český kníže Břetislav I. Nejvýznamnějším mezníkem v novodobých dějinách města bylo úspěšné založení královského města Přemyslem Otakarem II. někdy před rokem 1276. Poloha na zemské cestě z Prahy na Moravu podtrhávala význam města a napomáhala jeho rozvoji, takže se Chrudim v období vrcholného středověku zařadila mezi přední města českého království. Od r. 1307 patřila s určitými přestávkami ke královským věnným městům, jež sloužila manželkám českých panovníků jako zdroj příjmů. Tato tradice se udržela až do zániku habsburské monarchie v r. 1918.
Na počátku husitských válek (1419 – 1434) se Chrudim přiklonila na stranu protikatolickou a německy mluvící část obyvatelstva město opustila. Od té doby je Chrudim, stejně jako celý region Chrudimska, teritoriem takřka výhradně českým. Město bylo v opozici také proti panujícím Habsburkům během neúspěšných stavovských povstání v letech 1547 a 1618 – 1621, což pro něj mělo vždy vážné důsledky. Od 16. století význam a postavení měst v českém království upadal, Chrudim byla však i nadále významným správním centrem.
Do života města často zasahovaly epidemie, hladomory a živelné pohromy. Doloženy jsou požáry hradiště v 11. a 12. století, Město například vyhořelo i krátce po svém založení na přelomu 13. a 14. století, těžkou ranou byla třicetiletá válka (1618 – 1648), během níž v důsledku rekatolizace odešlo evangelické obyvatelstvo. Posledními velkými pohromami byl požár dvou předměstí 6. srpna 1850 a několik povodní ve druhé polovině 19. století.
V 18. a 19. století se rodil současný ráz poklidného provincionálního města, svoji roli sehrály v tomto procesu mimo jiné pozdní zavedení železnice (1871) a pomalejší rozvoj průmyslové výroby. Co však Chrudim ztrácela na hospodářském a správním významu, získávala díky řadě osobností a podpoře řady institucí v oblasti kulturního života a školství.
Z nejvýznamnějších chrudimských rodáků lze jmenovat Viktorina Kornela ze Všehrd (* asi 1460, + 1520), humanistického vzdělance a autora právnického díla „O práviech, o súdiech i o Dskách země České knihy devatery“, dále Jana Nepomuka Štěpánka (* 1783, + 1844), obrozeneckého dramatika, herce, režiséra a ředitele Stavovského divadla, nebo Josefa Ressla (* 1793, + 1857), vynálezce lodního šroubu. K městu měli osobní vztah skladatelé Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Camille Saint-Saëns, Zdeněk Fibich, malíř Alfons Mucha a řada dalších.
Fotogalerie obce Chrudim
Demografické údaje
Město Chrudim
Resselovo náměstí 77, Chrudim I, Chrudim, 53701, Chrudim 1
Osoby
- Ing. Pilný František, MBA, starosta
Kontakty
- 469 657 111
- urad@chrudim-city.cz
- www.chrudim.eu
Vlajka
8 částí obce:
168 ulic:
Havlíčkova 145, Chrudim II, ChrudimZavřenoPoděbradova 184, Chrudim IV, ChrudimZavřenoBřetislavova 140, Chrudim I, ChrudimZavřenoŠiroká 100, Chrudim I, ChrudimZavřenoHeydukova 383, Chrudim II, ChrudimZavřenoNerudova 1113, Chrudim IV, ChrudimZavřenoŠtěpánkova 92, Chrudim I, ChrudimZavřenoObce Ležáků 772, Chrudim III, ChrudimZavřeno
Historie obce Chrudim celá historie
Když se Chrudim v písemných pramenech objevila poprvé, mělo její území za sebou již několik tisíc let osídlení. Archeologické výzkumy dokládají, že na návrší zvaném Pumberky (severovýchodně od dnešního centra) lidé postavili opevněné sídliště přibližně již před šesti až sedmi tisíci lety. Velmi hustě bylo území budoucího města osídleno v období tzv. lužické kultury (1200 – 900 let př. n. l.). Prvním národem, jenž se zde usadil a jehož jméno se nám dochovalo, byli Keltové (od pátého století př. n. l. do přelomu letopočtu). Chrudim za jejich pobytu zřejmě patřila k zázemí velkého oppida, jež se nacházelo na území osady Hradiště u Českých Lhotic přibližně 10 km na jih od Chrudimi.
Po delší pauze v osídlení přicházejí v 7. – 8. století Slované. Nad řekou Chrudimkou vzniká patrně v 9. století hradiště jako jedno z center správy raného českého státu. První spolehlivá písemná zmínka o Chrudimi se vztahuje k r. 1055, kdy zde měl podle Kosmovy kroniky zemřít český kníže Břetislav I. Nejvýznamnějším mezníkem v novodobých dějinách města bylo úspěšné založení královského města Přemyslem Otakarem II. někdy před rokem 1276. Poloha na zemské cestě z Prahy na Moravu podtrhávala význam města a napomáhala jeho rozvoji, takže se Chrudim v období vrcholného středověku zařadila mezi přední města českého království. Od r. 1307 patřila s určitými přestávkami ke královským věnným městům, jež sloužila manželkám českých panovníků jako zdroj příjmů. Tato tradice se udržela až do zániku habsburské monarchie v r. 1918.
Na počátku husitských válek (1419 – 1434) se Chrudim přiklonila na stranu protikatolickou a německy mluvící část obyvatelstva město opustila. Od té doby je Chrudim, stejně jako celý region Chrudimska, teritoriem takřka výhradně českým. Město bylo v opozici také proti panujícím Habsburkům během neúspěšných stavovských povstání v letech 1547 a 1618 – 1621, což pro něj mělo vždy vážné důsledky. Od 16. století význam a postavení měst v českém království upadal, Chrudim byla však i nadále významným správním centrem.
Do života města často zasahovaly epidemie, hladomory a živelné pohromy. Doloženy jsou požáry hradiště v 11. a 12. století, Město například vyhořelo i krátce po svém založení na přelomu 13. a 14. století, těžkou ranou byla třicetiletá válka (1618 – 1648), během níž v důsledku rekatolizace odešlo evangelické obyvatelstvo. Posledními velkými pohromami byl požár dvou předměstí 6. srpna 1850 a několik povodní ve druhé polovině 19. století.
V 18. a 19. století se rodil současný ráz poklidného provincionálního města, svoji roli sehrály v tomto procesu mimo jiné pozdní zavedení železnice (1871) a pomalejší rozvoj průmyslové výroby. Co však Chrudim ztrácela na hospodářském a správním významu, získávala díky řadě osobností a podpoře řady institucí v oblasti kulturního života a školství.
Z nejvýznamnějších chrudimských rodáků lze jmenovat Viktorina Kornela ze Všehrd (* asi 1460, + 1520), humanistického vzdělance a autora právnického díla „O práviech, o súdiech i o Dskách země České knihy devatery“, dále Jana Nepomuka Štěpánka (* 1783, + 1844), obrozeneckého dramatika, herce, režiséra a ředitele Stavovského divadla, nebo Josefa Ressla (* 1793, + 1857), vynálezce lodního šroubu. K městu měli osobní vztah skladatelé Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Camille Saint-Saëns, Zdeněk Fibich, malíř Alfons Mucha a řada dalších.
Fotogalerie obce Chrudim
Demografické údaje
Město Chrudim
Resselovo náměstí 77, Chrudim I, Chrudim, 53701, Chrudim 1
Osoby
- Ing. Pilný František, MBA, starosta
Kontakty
- 469 657 111
- urad@chrudim-city.cz
- www.chrudim.eu
Vlajka
8 částí obce:
168 ulic:
Poděbradova 184, Chrudim IV, ChrudimZavřenoBřetislavova 140, Chrudim I, ChrudimZavřenoŠiroká 100, Chrudim I, ChrudimZavřenoHeydukova 383, Chrudim II, ChrudimZavřenoNerudova 1113, Chrudim IV, ChrudimZavřenoŠtěpánkova 92, Chrudim I, ChrudimZavřenoObce Ležáků 772, Chrudim III, ChrudimZavřeno
Historie obce Chrudim celá historie
Když se Chrudim v písemných pramenech objevila poprvé, mělo její území za sebou již několik tisíc let osídlení. Archeologické výzkumy dokládají, že na návrší zvaném Pumberky (severovýchodně od dnešního centra) lidé postavili opevněné sídliště přibližně již před šesti až sedmi tisíci lety. Velmi hustě bylo území budoucího města osídleno v období tzv. lužické kultury (1200 – 900 let př. n. l.). Prvním národem, jenž se zde usadil a jehož jméno se nám dochovalo, byli Keltové (od pátého století př. n. l. do přelomu letopočtu). Chrudim za jejich pobytu zřejmě patřila k zázemí velkého oppida, jež se nacházelo na území osady Hradiště u Českých Lhotic přibližně 10 km na jih od Chrudimi.
Po delší pauze v osídlení přicházejí v 7. – 8. století Slované. Nad řekou Chrudimkou vzniká patrně v 9. století hradiště jako jedno z center správy raného českého státu. První spolehlivá písemná zmínka o Chrudimi se vztahuje k r. 1055, kdy zde měl podle Kosmovy kroniky zemřít český kníže Břetislav I. Nejvýznamnějším mezníkem v novodobých dějinách města bylo úspěšné založení královského města Přemyslem Otakarem II. někdy před rokem 1276. Poloha na zemské cestě z Prahy na Moravu podtrhávala význam města a napomáhala jeho rozvoji, takže se Chrudim v období vrcholného středověku zařadila mezi přední města českého království. Od r. 1307 patřila s určitými přestávkami ke královským věnným městům, jež sloužila manželkám českých panovníků jako zdroj příjmů. Tato tradice se udržela až do zániku habsburské monarchie v r. 1918.
Na počátku husitských válek (1419 – 1434) se Chrudim přiklonila na stranu protikatolickou a německy mluvící část obyvatelstva město opustila. Od té doby je Chrudim, stejně jako celý region Chrudimska, teritoriem takřka výhradně českým. Město bylo v opozici také proti panujícím Habsburkům během neúspěšných stavovských povstání v letech 1547 a 1618 – 1621, což pro něj mělo vždy vážné důsledky. Od 16. století význam a postavení měst v českém království upadal, Chrudim byla však i nadále významným správním centrem.
Do života města často zasahovaly epidemie, hladomory a živelné pohromy. Doloženy jsou požáry hradiště v 11. a 12. století, Město například vyhořelo i krátce po svém založení na přelomu 13. a 14. století, těžkou ranou byla třicetiletá válka (1618 – 1648), během níž v důsledku rekatolizace odešlo evangelické obyvatelstvo. Posledními velkými pohromami byl požár dvou předměstí 6. srpna 1850 a několik povodní ve druhé polovině 19. století.
V 18. a 19. století se rodil současný ráz poklidného provincionálního města, svoji roli sehrály v tomto procesu mimo jiné pozdní zavedení železnice (1871) a pomalejší rozvoj průmyslové výroby. Co však Chrudim ztrácela na hospodářském a správním významu, získávala díky řadě osobností a podpoře řady institucí v oblasti kulturního života a školství.
Z nejvýznamnějších chrudimských rodáků lze jmenovat Viktorina Kornela ze Všehrd (* asi 1460, + 1520), humanistického vzdělance a autora právnického díla „O práviech, o súdiech i o Dskách země České knihy devatery“, dále Jana Nepomuka Štěpánka (* 1783, + 1844), obrozeneckého dramatika, herce, režiséra a ředitele Stavovského divadla, nebo Josefa Ressla (* 1793, + 1857), vynálezce lodního šroubu. K městu měli osobní vztah skladatelé Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Camille Saint-Saëns, Zdeněk Fibich, malíř Alfons Mucha a řada dalších.
Fotogalerie obce Chrudim
Demografické údaje
Město Chrudim
Resselovo náměstí 77, Chrudim I, Chrudim, 53701, Chrudim 1
Osoby
- Ing. Pilný František, MBA, starosta
Kontakty
- 469 657 111
- urad@chrudim-city.cz
- www.chrudim.eu
Vlajka
8 částí obce:
168 ulic:
Břetislavova 140, Chrudim I, ChrudimZavřenoŠiroká 100, Chrudim I, ChrudimZavřenoHeydukova 383, Chrudim II, ChrudimZavřenoNerudova 1113, Chrudim IV, ChrudimZavřenoŠtěpánkova 92, Chrudim I, ChrudimZavřenoObce Ležáků 772, Chrudim III, ChrudimZavřeno
Historie obce Chrudim celá historie
Když se Chrudim v písemných pramenech objevila poprvé, mělo její území za sebou již několik tisíc let osídlení. Archeologické výzkumy dokládají, že na návrší zvaném Pumberky (severovýchodně od dnešního centra) lidé postavili opevněné sídliště přibližně již před šesti až sedmi tisíci lety. Velmi hustě bylo území budoucího města osídleno v období tzv. lužické kultury (1200 – 900 let př. n. l.). Prvním národem, jenž se zde usadil a jehož jméno se nám dochovalo, byli Keltové (od pátého století př. n. l. do přelomu letopočtu). Chrudim za jejich pobytu zřejmě patřila k zázemí velkého oppida, jež se nacházelo na území osady Hradiště u Českých Lhotic přibližně 10 km na jih od Chrudimi.
Po delší pauze v osídlení přicházejí v 7. – 8. století Slované. Nad řekou Chrudimkou vzniká patrně v 9. století hradiště jako jedno z center správy raného českého státu. První spolehlivá písemná zmínka o Chrudimi se vztahuje k r. 1055, kdy zde měl podle Kosmovy kroniky zemřít český kníže Břetislav I. Nejvýznamnějším mezníkem v novodobých dějinách města bylo úspěšné založení královského města Přemyslem Otakarem II. někdy před rokem 1276. Poloha na zemské cestě z Prahy na Moravu podtrhávala význam města a napomáhala jeho rozvoji, takže se Chrudim v období vrcholného středověku zařadila mezi přední města českého království. Od r. 1307 patřila s určitými přestávkami ke královským věnným městům, jež sloužila manželkám českých panovníků jako zdroj příjmů. Tato tradice se udržela až do zániku habsburské monarchie v r. 1918.
Na počátku husitských válek (1419 – 1434) se Chrudim přiklonila na stranu protikatolickou a německy mluvící část obyvatelstva město opustila. Od té doby je Chrudim, stejně jako celý region Chrudimska, teritoriem takřka výhradně českým. Město bylo v opozici také proti panujícím Habsburkům během neúspěšných stavovských povstání v letech 1547 a 1618 – 1621, což pro něj mělo vždy vážné důsledky. Od 16. století význam a postavení měst v českém království upadal, Chrudim byla však i nadále významným správním centrem.
Do života města často zasahovaly epidemie, hladomory a živelné pohromy. Doloženy jsou požáry hradiště v 11. a 12. století, Město například vyhořelo i krátce po svém založení na přelomu 13. a 14. století, těžkou ranou byla třicetiletá válka (1618 – 1648), během níž v důsledku rekatolizace odešlo evangelické obyvatelstvo. Posledními velkými pohromami byl požár dvou předměstí 6. srpna 1850 a několik povodní ve druhé polovině 19. století.
V 18. a 19. století se rodil současný ráz poklidného provincionálního města, svoji roli sehrály v tomto procesu mimo jiné pozdní zavedení železnice (1871) a pomalejší rozvoj průmyslové výroby. Co však Chrudim ztrácela na hospodářském a správním významu, získávala díky řadě osobností a podpoře řady institucí v oblasti kulturního života a školství.
Z nejvýznamnějších chrudimských rodáků lze jmenovat Viktorina Kornela ze Všehrd (* asi 1460, + 1520), humanistického vzdělance a autora právnického díla „O práviech, o súdiech i o Dskách země České knihy devatery“, dále Jana Nepomuka Štěpánka (* 1783, + 1844), obrozeneckého dramatika, herce, režiséra a ředitele Stavovského divadla, nebo Josefa Ressla (* 1793, + 1857), vynálezce lodního šroubu. K městu měli osobní vztah skladatelé Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Camille Saint-Saëns, Zdeněk Fibich, malíř Alfons Mucha a řada dalších.
Fotogalerie obce Chrudim
Demografické údaje
Město Chrudim
Resselovo náměstí 77, Chrudim I, Chrudim, 53701, Chrudim 1
Osoby
- Ing. Pilný František, MBA, starosta
Kontakty
- 469 657 111
- urad@chrudim-city.cz
- www.chrudim.eu
Vlajka
8 částí obce:
168 ulic:
Široká 100, Chrudim I, ChrudimZavřenoHeydukova 383, Chrudim II, ChrudimZavřenoNerudova 1113, Chrudim IV, ChrudimZavřenoŠtěpánkova 92, Chrudim I, ChrudimZavřenoObce Ležáků 772, Chrudim III, ChrudimZavřeno
Historie obce Chrudim celá historie
Když se Chrudim v písemných pramenech objevila poprvé, mělo její území za sebou již několik tisíc let osídlení. Archeologické výzkumy dokládají, že na návrší zvaném Pumberky (severovýchodně od dnešního centra) lidé postavili opevněné sídliště přibližně již před šesti až sedmi tisíci lety. Velmi hustě bylo území budoucího města osídleno v období tzv. lužické kultury (1200 – 900 let př. n. l.). Prvním národem, jenž se zde usadil a jehož jméno se nám dochovalo, byli Keltové (od pátého století př. n. l. do přelomu letopočtu). Chrudim za jejich pobytu zřejmě patřila k zázemí velkého oppida, jež se nacházelo na území osady Hradiště u Českých Lhotic přibližně 10 km na jih od Chrudimi.
Po delší pauze v osídlení přicházejí v 7. – 8. století Slované. Nad řekou Chrudimkou vzniká patrně v 9. století hradiště jako jedno z center správy raného českého státu. První spolehlivá písemná zmínka o Chrudimi se vztahuje k r. 1055, kdy zde měl podle Kosmovy kroniky zemřít český kníže Břetislav I. Nejvýznamnějším mezníkem v novodobých dějinách města bylo úspěšné založení královského města Přemyslem Otakarem II. někdy před rokem 1276. Poloha na zemské cestě z Prahy na Moravu podtrhávala význam města a napomáhala jeho rozvoji, takže se Chrudim v období vrcholného středověku zařadila mezi přední města českého království. Od r. 1307 patřila s určitými přestávkami ke královským věnným městům, jež sloužila manželkám českých panovníků jako zdroj příjmů. Tato tradice se udržela až do zániku habsburské monarchie v r. 1918.
Na počátku husitských válek (1419 – 1434) se Chrudim přiklonila na stranu protikatolickou a německy mluvící část obyvatelstva město opustila. Od té doby je Chrudim, stejně jako celý region Chrudimska, teritoriem takřka výhradně českým. Město bylo v opozici také proti panujícím Habsburkům během neúspěšných stavovských povstání v letech 1547 a 1618 – 1621, což pro něj mělo vždy vážné důsledky. Od 16. století význam a postavení měst v českém království upadal, Chrudim byla však i nadále významným správním centrem.
Do života města často zasahovaly epidemie, hladomory a živelné pohromy. Doloženy jsou požáry hradiště v 11. a 12. století, Město například vyhořelo i krátce po svém založení na přelomu 13. a 14. století, těžkou ranou byla třicetiletá válka (1618 – 1648), během níž v důsledku rekatolizace odešlo evangelické obyvatelstvo. Posledními velkými pohromami byl požár dvou předměstí 6. srpna 1850 a několik povodní ve druhé polovině 19. století.
V 18. a 19. století se rodil současný ráz poklidného provincionálního města, svoji roli sehrály v tomto procesu mimo jiné pozdní zavedení železnice (1871) a pomalejší rozvoj průmyslové výroby. Co však Chrudim ztrácela na hospodářském a správním významu, získávala díky řadě osobností a podpoře řady institucí v oblasti kulturního života a školství.
Z nejvýznamnějších chrudimských rodáků lze jmenovat Viktorina Kornela ze Všehrd (* asi 1460, + 1520), humanistického vzdělance a autora právnického díla „O práviech, o súdiech i o Dskách země České knihy devatery“, dále Jana Nepomuka Štěpánka (* 1783, + 1844), obrozeneckého dramatika, herce, režiséra a ředitele Stavovského divadla, nebo Josefa Ressla (* 1793, + 1857), vynálezce lodního šroubu. K městu měli osobní vztah skladatelé Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Camille Saint-Saëns, Zdeněk Fibich, malíř Alfons Mucha a řada dalších.
Fotogalerie obce Chrudim
Demografické údaje
Město Chrudim
Resselovo náměstí 77, Chrudim I, Chrudim, 53701, Chrudim 1
Osoby
- Ing. Pilný František, MBA, starosta
Kontakty
- 469 657 111
- urad@chrudim-city.cz
- www.chrudim.eu
Vlajka
8 částí obce:
168 ulic:
Heydukova 383, Chrudim II, ChrudimZavřenoNerudova 1113, Chrudim IV, ChrudimZavřenoŠtěpánkova 92, Chrudim I, ChrudimZavřenoObce Ležáků 772, Chrudim III, ChrudimZavřeno
Historie obce Chrudim celá historie
Když se Chrudim v písemných pramenech objevila poprvé, mělo její území za sebou již několik tisíc let osídlení. Archeologické výzkumy dokládají, že na návrší zvaném Pumberky (severovýchodně od dnešního centra) lidé postavili opevněné sídliště přibližně již před šesti až sedmi tisíci lety. Velmi hustě bylo území budoucího města osídleno v období tzv. lužické kultury (1200 – 900 let př. n. l.). Prvním národem, jenž se zde usadil a jehož jméno se nám dochovalo, byli Keltové (od pátého století př. n. l. do přelomu letopočtu). Chrudim za jejich pobytu zřejmě patřila k zázemí velkého oppida, jež se nacházelo na území osady Hradiště u Českých Lhotic přibližně 10 km na jih od Chrudimi.
Po delší pauze v osídlení přicházejí v 7. – 8. století Slované. Nad řekou Chrudimkou vzniká patrně v 9. století hradiště jako jedno z center správy raného českého státu. První spolehlivá písemná zmínka o Chrudimi se vztahuje k r. 1055, kdy zde měl podle Kosmovy kroniky zemřít český kníže Břetislav I. Nejvýznamnějším mezníkem v novodobých dějinách města bylo úspěšné založení královského města Přemyslem Otakarem II. někdy před rokem 1276. Poloha na zemské cestě z Prahy na Moravu podtrhávala význam města a napomáhala jeho rozvoji, takže se Chrudim v období vrcholného středověku zařadila mezi přední města českého království. Od r. 1307 patřila s určitými přestávkami ke královským věnným městům, jež sloužila manželkám českých panovníků jako zdroj příjmů. Tato tradice se udržela až do zániku habsburské monarchie v r. 1918.
Na počátku husitských válek (1419 – 1434) se Chrudim přiklonila na stranu protikatolickou a německy mluvící část obyvatelstva město opustila. Od té doby je Chrudim, stejně jako celý region Chrudimska, teritoriem takřka výhradně českým. Město bylo v opozici také proti panujícím Habsburkům během neúspěšných stavovských povstání v letech 1547 a 1618 – 1621, což pro něj mělo vždy vážné důsledky. Od 16. století význam a postavení měst v českém království upadal, Chrudim byla však i nadále významným správním centrem.
Do života města často zasahovaly epidemie, hladomory a živelné pohromy. Doloženy jsou požáry hradiště v 11. a 12. století, Město například vyhořelo i krátce po svém založení na přelomu 13. a 14. století, těžkou ranou byla třicetiletá válka (1618 – 1648), během níž v důsledku rekatolizace odešlo evangelické obyvatelstvo. Posledními velkými pohromami byl požár dvou předměstí 6. srpna 1850 a několik povodní ve druhé polovině 19. století.
V 18. a 19. století se rodil současný ráz poklidného provincionálního města, svoji roli sehrály v tomto procesu mimo jiné pozdní zavedení železnice (1871) a pomalejší rozvoj průmyslové výroby. Co však Chrudim ztrácela na hospodářském a správním významu, získávala díky řadě osobností a podpoře řady institucí v oblasti kulturního života a školství.
Z nejvýznamnějších chrudimských rodáků lze jmenovat Viktorina Kornela ze Všehrd (* asi 1460, + 1520), humanistického vzdělance a autora právnického díla „O práviech, o súdiech i o Dskách země České knihy devatery“, dále Jana Nepomuka Štěpánka (* 1783, + 1844), obrozeneckého dramatika, herce, režiséra a ředitele Stavovského divadla, nebo Josefa Ressla (* 1793, + 1857), vynálezce lodního šroubu. K městu měli osobní vztah skladatelé Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Camille Saint-Saëns, Zdeněk Fibich, malíř Alfons Mucha a řada dalších.
Fotogalerie obce Chrudim
Demografické údaje
Město Chrudim
Resselovo náměstí 77, Chrudim I, Chrudim, 53701, Chrudim 1
Osoby
- Ing. Pilný František, MBA, starosta
Kontakty
- 469 657 111
- urad@chrudim-city.cz
- www.chrudim.eu
Vlajka
8 částí obce:
168 ulic:
Nerudova 1113, Chrudim IV, ChrudimZavřenoŠtěpánkova 92, Chrudim I, ChrudimZavřenoObce Ležáků 772, Chrudim III, ChrudimZavřeno
Historie obce Chrudim celá historie
Když se Chrudim v písemných pramenech objevila poprvé, mělo její území za sebou již několik tisíc let osídlení. Archeologické výzkumy dokládají, že na návrší zvaném Pumberky (severovýchodně od dnešního centra) lidé postavili opevněné sídliště přibližně již před šesti až sedmi tisíci lety. Velmi hustě bylo území budoucího města osídleno v období tzv. lužické kultury (1200 – 900 let př. n. l.). Prvním národem, jenž se zde usadil a jehož jméno se nám dochovalo, byli Keltové (od pátého století př. n. l. do přelomu letopočtu). Chrudim za jejich pobytu zřejmě patřila k zázemí velkého oppida, jež se nacházelo na území osady Hradiště u Českých Lhotic přibližně 10 km na jih od Chrudimi.
Po delší pauze v osídlení přicházejí v 7. – 8. století Slované. Nad řekou Chrudimkou vzniká patrně v 9. století hradiště jako jedno z center správy raného českého státu. První spolehlivá písemná zmínka o Chrudimi se vztahuje k r. 1055, kdy zde měl podle Kosmovy kroniky zemřít český kníže Břetislav I. Nejvýznamnějším mezníkem v novodobých dějinách města bylo úspěšné založení královského města Přemyslem Otakarem II. někdy před rokem 1276. Poloha na zemské cestě z Prahy na Moravu podtrhávala význam města a napomáhala jeho rozvoji, takže se Chrudim v období vrcholného středověku zařadila mezi přední města českého království. Od r. 1307 patřila s určitými přestávkami ke královským věnným městům, jež sloužila manželkám českých panovníků jako zdroj příjmů. Tato tradice se udržela až do zániku habsburské monarchie v r. 1918.
Na počátku husitských válek (1419 – 1434) se Chrudim přiklonila na stranu protikatolickou a německy mluvící část obyvatelstva město opustila. Od té doby je Chrudim, stejně jako celý region Chrudimska, teritoriem takřka výhradně českým. Město bylo v opozici také proti panujícím Habsburkům během neúspěšných stavovských povstání v letech 1547 a 1618 – 1621, což pro něj mělo vždy vážné důsledky. Od 16. století význam a postavení měst v českém království upadal, Chrudim byla však i nadále významným správním centrem.
Do života města často zasahovaly epidemie, hladomory a živelné pohromy. Doloženy jsou požáry hradiště v 11. a 12. století, Město například vyhořelo i krátce po svém založení na přelomu 13. a 14. století, těžkou ranou byla třicetiletá válka (1618 – 1648), během níž v důsledku rekatolizace odešlo evangelické obyvatelstvo. Posledními velkými pohromami byl požár dvou předměstí 6. srpna 1850 a několik povodní ve druhé polovině 19. století.
V 18. a 19. století se rodil současný ráz poklidného provincionálního města, svoji roli sehrály v tomto procesu mimo jiné pozdní zavedení železnice (1871) a pomalejší rozvoj průmyslové výroby. Co však Chrudim ztrácela na hospodářském a správním významu, získávala díky řadě osobností a podpoře řady institucí v oblasti kulturního života a školství.
Z nejvýznamnějších chrudimských rodáků lze jmenovat Viktorina Kornela ze Všehrd (* asi 1460, + 1520), humanistického vzdělance a autora právnického díla „O práviech, o súdiech i o Dskách země České knihy devatery“, dále Jana Nepomuka Štěpánka (* 1783, + 1844), obrozeneckého dramatika, herce, režiséra a ředitele Stavovského divadla, nebo Josefa Ressla (* 1793, + 1857), vynálezce lodního šroubu. K městu měli osobní vztah skladatelé Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Camille Saint-Saëns, Zdeněk Fibich, malíř Alfons Mucha a řada dalších.
Fotogalerie obce Chrudim
Demografické údaje
Město Chrudim
Resselovo náměstí 77, Chrudim I, Chrudim, 53701, Chrudim 1
Osoby
- Ing. Pilný František, MBA, starosta
Kontakty
- 469 657 111
- urad@chrudim-city.cz
- www.chrudim.eu
Vlajka
8 částí obce:
168 ulic:
Štěpánkova 92, Chrudim I, ChrudimZavřenoObce Ležáků 772, Chrudim III, ChrudimZavřeno
Historie obce Chrudim celá historie
Když se Chrudim v písemných pramenech objevila poprvé, mělo její území za sebou již několik tisíc let osídlení. Archeologické výzkumy dokládají, že na návrší zvaném Pumberky (severovýchodně od dnešního centra) lidé postavili opevněné sídliště přibližně již před šesti až sedmi tisíci lety. Velmi hustě bylo území budoucího města osídleno v období tzv. lužické kultury (1200 – 900 let př. n. l.). Prvním národem, jenž se zde usadil a jehož jméno se nám dochovalo, byli Keltové (od pátého století př. n. l. do přelomu letopočtu). Chrudim za jejich pobytu zřejmě patřila k zázemí velkého oppida, jež se nacházelo na území osady Hradiště u Českých Lhotic přibližně 10 km na jih od Chrudimi.
Po delší pauze v osídlení přicházejí v 7. – 8. století Slované. Nad řekou Chrudimkou vzniká patrně v 9. století hradiště jako jedno z center správy raného českého státu. První spolehlivá písemná zmínka o Chrudimi se vztahuje k r. 1055, kdy zde měl podle Kosmovy kroniky zemřít český kníže Břetislav I. Nejvýznamnějším mezníkem v novodobých dějinách města bylo úspěšné založení královského města Přemyslem Otakarem II. někdy před rokem 1276. Poloha na zemské cestě z Prahy na Moravu podtrhávala význam města a napomáhala jeho rozvoji, takže se Chrudim v období vrcholného středověku zařadila mezi přední města českého království. Od r. 1307 patřila s určitými přestávkami ke královským věnným městům, jež sloužila manželkám českých panovníků jako zdroj příjmů. Tato tradice se udržela až do zániku habsburské monarchie v r. 1918.
Na počátku husitských válek (1419 – 1434) se Chrudim přiklonila na stranu protikatolickou a německy mluvící část obyvatelstva město opustila. Od té doby je Chrudim, stejně jako celý region Chrudimska, teritoriem takřka výhradně českým. Město bylo v opozici také proti panujícím Habsburkům během neúspěšných stavovských povstání v letech 1547 a 1618 – 1621, což pro něj mělo vždy vážné důsledky. Od 16. století význam a postavení měst v českém království upadal, Chrudim byla však i nadále významným správním centrem.
Do života města často zasahovaly epidemie, hladomory a živelné pohromy. Doloženy jsou požáry hradiště v 11. a 12. století, Město například vyhořelo i krátce po svém založení na přelomu 13. a 14. století, těžkou ranou byla třicetiletá válka (1618 – 1648), během níž v důsledku rekatolizace odešlo evangelické obyvatelstvo. Posledními velkými pohromami byl požár dvou předměstí 6. srpna 1850 a několik povodní ve druhé polovině 19. století.
V 18. a 19. století se rodil současný ráz poklidného provincionálního města, svoji roli sehrály v tomto procesu mimo jiné pozdní zavedení železnice (1871) a pomalejší rozvoj průmyslové výroby. Co však Chrudim ztrácela na hospodářském a správním významu, získávala díky řadě osobností a podpoře řady institucí v oblasti kulturního života a školství.
Z nejvýznamnějších chrudimských rodáků lze jmenovat Viktorina Kornela ze Všehrd (* asi 1460, + 1520), humanistického vzdělance a autora právnického díla „O práviech, o súdiech i o Dskách země České knihy devatery“, dále Jana Nepomuka Štěpánka (* 1783, + 1844), obrozeneckého dramatika, herce, režiséra a ředitele Stavovského divadla, nebo Josefa Ressla (* 1793, + 1857), vynálezce lodního šroubu. K městu měli osobní vztah skladatelé Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Camille Saint-Saëns, Zdeněk Fibich, malíř Alfons Mucha a řada dalších.
Fotogalerie obce Chrudim
Demografické údaje
Město Chrudim
Resselovo náměstí 77, Chrudim I, Chrudim, 53701, Chrudim 1
Osoby
- Ing. Pilný František, MBA, starosta
Kontakty
- 469 657 111
- urad@chrudim-city.cz
- www.chrudim.eu
Vlajka
8 částí obce:
168 ulic:
Obce Ležáků 772, Chrudim III, ChrudimZavřeno
Historie obce Chrudim celá historie
Když se Chrudim v písemných pramenech objevila poprvé, mělo její území za sebou již několik tisíc let osídlení. Archeologické výzkumy dokládají, že na návrší zvaném Pumberky (severovýchodně od dnešního centra) lidé postavili opevněné sídliště přibližně již před šesti až sedmi tisíci lety. Velmi hustě bylo území budoucího města osídleno v období tzv. lužické kultury (1200 – 900 let př. n. l.). Prvním národem, jenž se zde usadil a jehož jméno se nám dochovalo, byli Keltové (od pátého století př. n. l. do přelomu letopočtu). Chrudim za jejich pobytu zřejmě patřila k zázemí velkého oppida, jež se nacházelo na území osady Hradiště u Českých Lhotic přibližně 10 km na jih od Chrudimi.
Po delší pauze v osídlení přicházejí v 7. – 8. století Slované. Nad řekou Chrudimkou vzniká patrně v 9. století hradiště jako jedno z center správy raného českého státu. První spolehlivá písemná zmínka o Chrudimi se vztahuje k r. 1055, kdy zde měl podle Kosmovy kroniky zemřít český kníže Břetislav I. Nejvýznamnějším mezníkem v novodobých dějinách města bylo úspěšné založení královského města Přemyslem Otakarem II. někdy před rokem 1276. Poloha na zemské cestě z Prahy na Moravu podtrhávala význam města a napomáhala jeho rozvoji, takže se Chrudim v období vrcholného středověku zařadila mezi přední města českého království. Od r. 1307 patřila s určitými přestávkami ke královským věnným městům, jež sloužila manželkám českých panovníků jako zdroj příjmů. Tato tradice se udržela až do zániku habsburské monarchie v r. 1918.
Na počátku husitských válek (1419 – 1434) se Chrudim přiklonila na stranu protikatolickou a německy mluvící část obyvatelstva město opustila. Od té doby je Chrudim, stejně jako celý region Chrudimska, teritoriem takřka výhradně českým. Město bylo v opozici také proti panujícím Habsburkům během neúspěšných stavovských povstání v letech 1547 a 1618 – 1621, což pro něj mělo vždy vážné důsledky. Od 16. století význam a postavení měst v českém království upadal, Chrudim byla však i nadále významným správním centrem.
Do života města často zasahovaly epidemie, hladomory a živelné pohromy. Doloženy jsou požáry hradiště v 11. a 12. století, Město například vyhořelo i krátce po svém založení na přelomu 13. a 14. století, těžkou ranou byla třicetiletá válka (1618 – 1648), během níž v důsledku rekatolizace odešlo evangelické obyvatelstvo. Posledními velkými pohromami byl požár dvou předměstí 6. srpna 1850 a několik povodní ve druhé polovině 19. století.
V 18. a 19. století se rodil současný ráz poklidného provincionálního města, svoji roli sehrály v tomto procesu mimo jiné pozdní zavedení železnice (1871) a pomalejší rozvoj průmyslové výroby. Co však Chrudim ztrácela na hospodářském a správním významu, získávala díky řadě osobností a podpoře řady institucí v oblasti kulturního života a školství.
Z nejvýznamnějších chrudimských rodáků lze jmenovat Viktorina Kornela ze Všehrd (* asi 1460, + 1520), humanistického vzdělance a autora právnického díla „O práviech, o súdiech i o Dskách země České knihy devatery“, dále Jana Nepomuka Štěpánka (* 1783, + 1844), obrozeneckého dramatika, herce, režiséra a ředitele Stavovského divadla, nebo Josefa Ressla (* 1793, + 1857), vynálezce lodního šroubu. K městu měli osobní vztah skladatelé Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Camille Saint-Saëns, Zdeněk Fibich, malíř Alfons Mucha a řada dalších.
Fotogalerie obce Chrudim
Demografické údaje
Město Chrudim
Resselovo náměstí 77, Chrudim I, Chrudim, 53701, Chrudim 1
Osoby
- Ing. Pilný František, MBA, starosta
Kontakty
- 469 657 111
- urad@chrudim-city.cz
- www.chrudim.eu
Vlajka
8 částí obce:
168 ulic:
Historie obce Chrudim celá historie
Když se Chrudim v písemných pramenech objevila poprvé, mělo její území za sebou již několik tisíc let osídlení. Archeologické výzkumy dokládají, že na návrší zvaném Pumberky (severovýchodně od dnešního centra) lidé postavili opevněné sídliště přibližně již před šesti až sedmi tisíci lety. Velmi hustě bylo území budoucího města osídleno v období tzv. lužické kultury (1200 – 900 let př. n. l.). Prvním národem, jenž se zde usadil a jehož jméno se nám dochovalo, byli Keltové (od pátého století př. n. l. do přelomu letopočtu). Chrudim za jejich pobytu zřejmě patřila k zázemí velkého oppida, jež se nacházelo na území osady Hradiště u Českých Lhotic přibližně 10 km na jih od Chrudimi.
Po delší pauze v osídlení přicházejí v 7. – 8. století Slované. Nad řekou Chrudimkou vzniká patrně v 9. století hradiště jako jedno z center správy raného českého státu. První spolehlivá písemná zmínka o Chrudimi se vztahuje k r. 1055, kdy zde měl podle Kosmovy kroniky zemřít český kníže Břetislav I. Nejvýznamnějším mezníkem v novodobých dějinách města bylo úspěšné založení královského města Přemyslem Otakarem II. někdy před rokem 1276. Poloha na zemské cestě z Prahy na Moravu podtrhávala význam města a napomáhala jeho rozvoji, takže se Chrudim v období vrcholného středověku zařadila mezi přední města českého království. Od r. 1307 patřila s určitými přestávkami ke královským věnným městům, jež sloužila manželkám českých panovníků jako zdroj příjmů. Tato tradice se udržela až do zániku habsburské monarchie v r. 1918.
Na počátku husitských válek (1419 – 1434) se Chrudim přiklonila na stranu protikatolickou a německy mluvící část obyvatelstva město opustila. Od té doby je Chrudim, stejně jako celý region Chrudimska, teritoriem takřka výhradně českým. Město bylo v opozici také proti panujícím Habsburkům během neúspěšných stavovských povstání v letech 1547 a 1618 – 1621, což pro něj mělo vždy vážné důsledky. Od 16. století význam a postavení měst v českém království upadal, Chrudim byla však i nadále významným správním centrem.
Do života města často zasahovaly epidemie, hladomory a živelné pohromy. Doloženy jsou požáry hradiště v 11. a 12. století, Město například vyhořelo i krátce po svém založení na přelomu 13. a 14. století, těžkou ranou byla třicetiletá válka (1618 – 1648), během níž v důsledku rekatolizace odešlo evangelické obyvatelstvo. Posledními velkými pohromami byl požár dvou předměstí 6. srpna 1850 a několik povodní ve druhé polovině 19. století.
V 18. a 19. století se rodil současný ráz poklidného provincionálního města, svoji roli sehrály v tomto procesu mimo jiné pozdní zavedení železnice (1871) a pomalejší rozvoj průmyslové výroby. Co však Chrudim ztrácela na hospodářském a správním významu, získávala díky řadě osobností a podpoře řady institucí v oblasti kulturního života a školství.
Z nejvýznamnějších chrudimských rodáků lze jmenovat Viktorina Kornela ze Všehrd (* asi 1460, + 1520), humanistického vzdělance a autora právnického díla „O práviech, o súdiech i o Dskách země České knihy devatery“, dále Jana Nepomuka Štěpánka (* 1783, + 1844), obrozeneckého dramatika, herce, režiséra a ředitele Stavovského divadla, nebo Josefa Ressla (* 1793, + 1857), vynálezce lodního šroubu. K městu měli osobní vztah skladatelé Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Camille Saint-Saëns, Zdeněk Fibich, malíř Alfons Mucha a řada dalších.
Fotogalerie obce Chrudim
Demografické údaje
Historie obce Chrudim celá historie
Když se Chrudim v písemných pramenech objevila poprvé, mělo její území za sebou již několik tisíc let osídlení. Archeologické výzkumy dokládají, že na návrší zvaném Pumberky (severovýchodně od dnešního centra) lidé postavili opevněné sídliště přibližně již před šesti až sedmi tisíci lety. Velmi hustě bylo území budoucího města osídleno v období tzv. lužické kultury (1200 – 900 let př. n. l.). Prvním národem, jenž se zde usadil a jehož jméno se nám dochovalo, byli Keltové (od pátého století př. n. l. do přelomu letopočtu). Chrudim za jejich pobytu zřejmě patřila k zázemí velkého oppida, jež se nacházelo na území osady Hradiště u Českých Lhotic přibližně 10 km na jih od Chrudimi.
Po delší pauze v osídlení přicházejí v 7. – 8. století Slované. Nad řekou Chrudimkou vzniká patrně v 9. století hradiště jako jedno z center správy raného českého státu. První spolehlivá písemná zmínka o Chrudimi se vztahuje k r. 1055, kdy zde měl podle Kosmovy kroniky zemřít český kníže Břetislav I. Nejvýznamnějším mezníkem v novodobých dějinách města bylo úspěšné založení královského města Přemyslem Otakarem II. někdy před rokem 1276. Poloha na zemské cestě z Prahy na Moravu podtrhávala význam města a napomáhala jeho rozvoji, takže se Chrudim v období vrcholného středověku zařadila mezi přední města českého království. Od r. 1307 patřila s určitými přestávkami ke královským věnným městům, jež sloužila manželkám českých panovníků jako zdroj příjmů. Tato tradice se udržela až do zániku habsburské monarchie v r. 1918.
Na počátku husitských válek (1419 – 1434) se Chrudim přiklonila na stranu protikatolickou a německy mluvící část obyvatelstva město opustila. Od té doby je Chrudim, stejně jako celý region Chrudimska, teritoriem takřka výhradně českým. Město bylo v opozici také proti panujícím Habsburkům během neúspěšných stavovských povstání v letech 1547 a 1618 – 1621, což pro něj mělo vždy vážné důsledky. Od 16. století význam a postavení měst v českém království upadal, Chrudim byla však i nadále významným správním centrem.
Do života města často zasahovaly epidemie, hladomory a živelné pohromy. Doloženy jsou požáry hradiště v 11. a 12. století, Město například vyhořelo i krátce po svém založení na přelomu 13. a 14. století, těžkou ranou byla třicetiletá válka (1618 – 1648), během níž v důsledku rekatolizace odešlo evangelické obyvatelstvo. Posledními velkými pohromami byl požár dvou předměstí 6. srpna 1850 a několik povodní ve druhé polovině 19. století.
V 18. a 19. století se rodil současný ráz poklidného provincionálního města, svoji roli sehrály v tomto procesu mimo jiné pozdní zavedení železnice (1871) a pomalejší rozvoj průmyslové výroby. Co však Chrudim ztrácela na hospodářském a správním významu, získávala díky řadě osobností a podpoře řady institucí v oblasti kulturního života a školství.
Z nejvýznamnějších chrudimských rodáků lze jmenovat Viktorina Kornela ze Všehrd (* asi 1460, + 1520), humanistického vzdělance a autora právnického díla „O práviech, o súdiech i o Dskách země České knihy devatery“, dále Jana Nepomuka Štěpánka (* 1783, + 1844), obrozeneckého dramatika, herce, režiséra a ředitele Stavovského divadla, nebo Josefa Ressla (* 1793, + 1857), vynálezce lodního šroubu. K městu měli osobní vztah skladatelé Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Camille Saint-Saëns, Zdeněk Fibich, malíř Alfons Mucha a řada dalších.
Fotogalerie obce Chrudim
Město Chrudim
Resselovo náměstí 77, Chrudim I, Chrudim, 53701, Chrudim 1
Osoby
- Ing. Pilný František, MBA, starosta
Kontakty
- 469 657 111
- urad@chrudim-city.cz
- www.chrudim.eu
Vlajka
