Hledat firmy v obci Chlístov, část obce Chlístov
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 294 firem

Studenec č. 18124,06 km

Brněnská 2661/65, Jihlava24,06 km

Telečská 1720/7, Jihlava24,18 km

Masarykovo náměstí 76/10, Jihlava24,19 km

Masarykovo náměstí 1192/41, Jihlava24,24 km

Březinovy sady, Jihlava24,25 km

Masarykovo náměstí 91/5, Jihlava24,26 km

Matky Boží 4183/15, Jihlava24,30 km

Seifertova 1426/5, Jihlava24,32 km

Benešova 1029/31, Jihlava24,40 km

Žižkova 1938/18, Jihlava24,45 km

Komenského 1322/3, Jihlava24,46 km

Hostim č. 18324,47 km

Palackého 1306/28, Jihlava24,47 km

Žižkova 1882/57, Jihlava24,52 km

Žižkova 1945/32, Jihlava24,53 km

Husova 1648/36, Jihlava24,53 km

Žižkova 4318/53, Jihlava24,53 km

Husova 1671/54, Jihlava24,54 km

Březinova 4690/144, Jihlava24,55 km

Historie obce Chlístov celá historie

Jako jiné okolní osady náležel Chlistov od nejstarších dob pánům z Heraltic, kteří jednotlivé vesnice jen z nouze jiným zastavovali, snažíce se v dobách příznivějších je znovu získati. R. 1353 zapsal Radslav z Heraltic své ženě Ofce na půl vsi "Chlustově" část věna, avšak již té doby nebyl celý Chlistov v držení Heraltických.Téhož roku prodal totiž Vznata z Tasova 1 lán v "Chlustově" s lesy a lukami Mikuláši z Bezděkova. R. 1358 prodala jeho vdova Zdinka z Bezděkova Pokojovi ze Tří dvorů týž lán za 10 kop, kterýžto dvě léta na to své dceři Přibce dvůr v Chlistově zapsal, načež jej tato, jsouc podruhé provdána za Kolbu, r. 1373 prodala.

Na polovici Chlistova náležící pánům z Heraltic činil po smrti bratří Radslava a Smila nároky markrabí Jan, jakožto na odumřelé manství, uděliv ji lénem Petru Hechtovi z Rosic, čemuž odporovali pozůstalí příbuzní, od kterých část Chlistova se dostala Bartošovi z Markvartic, jenž r. 1376 své ženě Anně na tom zboží 36 kop věna zapsal a r. 1390 Přibíkovi z Pičína 7 1 lánu zde prodal, vdova po Bartošovi Anna na to věno r.1412 se svým bratrem Albrechtem z Martinic se spolčila. R. 1410 pohnal Jošt z Rosic Smila z Heraltic mezi jiným, že mu bezprávně držel zboží v Chlistovicích. Po vymření Hechtů z Rosic udělil král Jiří zmíněné statky v léno Oldřichovi z Miličína, král Vladislav r. 1491 potvrdil je jeho synu Přibkovi, načež tohoto syn Oldřich r. 1505 je prodal bratřím Zdenkovi a Burjanovi z Valdštejna, od které doby Chlistov spojen jest se statkem brtnickým, tenkráte patřily v Chlistově k tomu zboží 3 lány. Ostatní zboží bylo v rukou jiných. R. 1480 spolčil se František z Libivé s Václavem z Marýže a jeho synem Oldřichem na vesnice Pičín, Markvartice a Chlistov a teprve r. 1591 prodal Frant. z Libivé Markvartičky a Chlistov panu Hynkovi Brtnickému z Valdštejna. O tomto vkladu bylo zvláštní naučení p. Karlovi st. z Žerotína, místodržícímu, dáno, aby je sdělil Hynkovi Brtnickému z Valdštejna z jedné a p. Adamem z Hradce a Tasem Meziříčským z Lomnice na místě purkmistra, konšelův a vší obce města Telče ze strany druhé a vtělil do desk, poněvadž ves Markvartičky a 7 osob osedlých v Chlistově patřily špitálu telečskému. R. 1678 byli v Chlistově 2 třičtvrtiláníci s 72 měrami, 6 půlláníků s 48 měr., 2 čtvrtláníci a 2 chalupníci. R. 1776 žilo zde 11 celoláníků o 45-50 měrách, 2 pololáníci a 7 domkařů. Celoláníci platili ročně 16 zl. 12 kr. daně, 1 zl. 34 kr. gruntovní činže, popela 6 měřic a listí 5 otopí. Roboty stejné měli jako v Brancouzích. Robotovali od Jiřího do Václava 6 dní, od Václava do Jiřího 5 dní párem každý týden. Obyčejně vozili dříví. V čas žní a senoseče místo páru koní pracovali 2 lidé pěší. Celá obec za užívání 15 měr. Pastvin a jednoho rybníka dávala žitný a ovesný desátek a předla 43 liber lnu. Některá jména tratí: Kopaniny, Jahodův kopec, Parůvek, Borůvky, Hloušky, u Veverky, Kovářovy díle, Kovářovy klínky, Díle, Nivy.

Dle záznamu ve školní kronice pochováni prý jsou z Chlistova francouzští vojáci z r. 1809 a to na dvou místech: v "horních loukách" (parc. čís. asi 673) bylo hrobů 15-20 louka rolníka Dohnala. (to není náležitě zajištěno). Tehdy prý přišli na podzim po bitvě u Wagramu. Staří lidé vykládali, že lidé bázliví - hlavně mladé ženy - utíkali před nimi a zdržovali se v lesích. Vojáci byli prý k nim bezohlední. Druhé pohřebiště francouzských vojínů je u bývalé pazderny - nynější kovárna, č. 54. Tam také při kopání základů pro kovárnu Jana Doležala (nyní Frant. Tuny) byly kostry nalezeny a nynější majitel tvrdí, že dosud se tam kosti lidské při kopání nalézají. Dle ústních zpráv stávala kdysi - později zaniklá - osada Bezděkov - západně od Chlistova, kdež se dosud na Bezděkově říká.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.