Skalná

V roce 1225 se objevuje jako svědek na listině o urovnání sporů o panství v Elsterbergu Albert Notthafft z Vildštejna. Jiný člen tohoto rodu vystupuje jako svědek v roce 1251 na listině českého krále Václava I. o waldsassenském patronátu nad kostelem v Plané. V roce 1298 majitel hradu Albert Notthafft prodal panství svému zeti Johanovi Rabemu z Mechelgrünu. Listina, dokumentující tuto transakci, byla první německy psanou listinou na Chebsku (do té doby se používala jen latina).

V roce 1407 získala Vildštejn vlivná chebská patricijská rodina Franckengrünerů, která prodala panství kolem roku 1429 chebskému purkmistrovi Sigmundu Junkerovi. V letech 1429 – 1435 prameny o osudech skalenského panství mlčí. V letech 1436 – 1439 vlastnili krátce Skalnou chebští Hieserlové, kteří prodávají dne 24. února 1439 panství synovi jednoho z nejvlivnějších chebských radních a několikanásobného purkmistra Niklasovi II. Gumerauerovi. Skalná se tak na více jak 80 let (1439 – 1524) stala majetkem významného rodu Gumerauerů.

Již v 16, století se zde rozšiřovala řemeslná výroba, zvláštní rozvoj zaznamenala ruční výroba papíru, výroba kamenin a hrnčířství, což přineslo obci značný rozmach.

V letech 1524 – 1531 zdejší panství drželi Šlikové. Pro Skalnou to byla pouze krátká epizoda se žádnou viditelnou stopou. Bezesporu nejbouřlivější epochou v dějinách skalenského panství je období vlády Wirsbergů v letech 1531 – 1615. Wirsbergové se do dějin Skalné zapsali nejen jako bezohlední lupiči, vrazi a násilníci, ale i jako stavitelé kostelů a zámků. Nejvýraznější a nejvlivnější osobností rodu byl Wolf z Wirsbergu. Byl to on, kdo zahájil výstavbu nové renesanční tvrze a poplužního dvora zvaného Horní Skalná, dokončeného roku 1541.

Na samém konci 16. století přešlo panství do rukou Trauttenbergů. Po dlouhém období zmatků se konečně ve Skalné a okolí rozhostil klid. Následující léta s sebou přinesla tolik potřebné uklidnění, které záhy vystřídalo strádání v dobách třicetileté války. Na konci této války zůstala i navzdory veškeré snaze vrchnosti zpustošená a vylidněná Skalná. Válka změnila mnohé, včetně zaběhlých stereotypů chování a myšlení. S odchodem Trauttenbergů v roce 1799 odešla definitivně jedna etapa dějin Skalné. Po dobu více jak dvě stě let panování Trauttenbergů, nacházíme v jejich řadách válečné dobrodruhy, řádné a statečné vojáky, bedlivé úředníky, schopné i méně schopné hospodáře, arogantní i laskavé panstvo, ale také jeptišky a řádové sestry a bohabojné milovníky protestantské či katolické víry. Nová doba se ale hlásila o své práva. Skalnou začal spravovat dravý průmyslnický rod Wilhelmů.