Černuc

Na jednom z polí byly odkryty popelové jámy a osamělý hrob, zavalený kamenem, s kostrou skrčence a nádobkami. Na jiném místě byla nalezena lahvovitá nádoba provinčního římského typu.

Slovanské osídlení naší krajiny probíhalo pravděpodobně v 11. až 13. století. Sídla byla zakládána především při vodních tocích nebo při vydatných pramenech, neboť získávání vody ze studní bylo tehdy ještě technicky velmi náročné. Začátek 14. století byl v našem kraji dobou značné kolonizační aktivity. Během přibližně padesáti let došlo prakticky k úplnému dosídlení celé oblasti podél Bakovského, Zlonického a Vranského potoka. Největší počet nových osad je evidován jako vlastnictví drobných feudálů, kteří se pro tuto krajinu stali přímo typickou sociální vrstvou.

O Černuci se předpokládá, že zde bylo od pradávna sídliště při prastaré obchodní cestě. Původ názvu Černuc můžeme hledat v přídavném jménu přivlastňovacím, utvořeným z vlastního jména někdejšího majitele vsi - Černutova ves, staročesky Črnucě ves, jak bývalo v té době zvykem.

Různé listiny, roztroušené v archivech, např. "Paměti královského města Velvar" od Františka Vacka, Ottův naučný slovník a další přinášejí zprávy o naší obci, ale bohužel mnohdy se významně liší a zaměňuji se vsí Tursko, která se ve starých písemnostsech rovněž nazývala Černuc. A také s Malou a Velkou Černocí na Žatecku, která se také označovala jako Černuc. Mnoho cenných poznatků z historie však naší obci přinesla náhoda. Černuc získala svoji kroniku, jakou se může pochlubit jen málokterá obec v Čechách, a to opravdu zvláštním způsobem. Píšeme o tom na jiném místě, podívejte se !