Buková

První písemná zmínka o obci Buková pochází z roku 1115, kdy byla Buková spolu s okolními vesnicemi jako Poděvousy, Močerady, Horní a Dolní Kamenice a Bijadla, darována Vladislavem I. Kladrubskému klášteru. Z popisu pražské arcidiecéze se dozvídáme, že v Bukové stojí farní kostel zasvěcený památce sv. Jiří. V této době vlastnil zdejší tvrz na návrší u kostela (dnes hospodářský dvůr) Hugon Hynek z Bukové, zakladatel rodu Lazaňských z Bukové. Dalšími vlastníky v průběhu následujících let pak byli příslušníci rodu Buchvalů z Hrádku, Chřínovců, Šlovických ze Šlovic a Říčanských. K Bukové byly díky této skutečnosti postupně připojovány okolní vsi - Kamenice, Čermná, Otěšice a část Strýčkovic. V roce 1674 připojil obec koupí ke svému majetku pan Jakub Filip Berchtold z Uhučic, čímž byla samostatná právní existence původního panství ukončena. V následující době ves a později panství postupně náleželo Kolowratům, Novohradským, rodu Conway z Watterfordu, Morsínům, Kolowratům Krakovským a nakonec Palfyům z Erdödu.

Do třicetileté války (1618) byla Buková osadou významnou a prosperující, o čemž svědčí zejména fakt, že zde v 15. století byly založeny velké rybníky Kačerna a Kubernát, v roce 1567 byl pak pod Kačernou postaven mlýn a v panském dvoře pivovar. V roce 1613 bylo paní Regínou Šlovickou vybudováno napájení dvou kašen, do nichž byla voda přiváděna dřevěným potrubím. Nový litinový vodovod byl v obci vybudován až po roce 1945, kdy byla pitná voda konečně rozvedena po celé obci.

Po třicetileté válce zůstalo v obci jen 12 usedlostí, z farních zápisů z roku 1727 se dozvídáme o zvýšení počtu domů na 26. V průběhu následujících staletí se pak počet už jen zvyšoval. Koncem 19. a začátkem 20. století měla na další zvýšení počtu obyvatel vliv rozmáhající se těžba uhlí v nedalekých vytůňských lesích.

Po zavedení povinné školní docházky Marií Terezií byly bukovské děti nuceny navštěvovat školu v nedalekém Pteníně. Cesta do školy byla však velmi dlouhá a špatná, a proto se bukovští obyvatelé obrátili na zemskou školní radu se žádostí o zřízení školy místní. V roce 1890 bylo jejich žádosti vyhověno a vyučovat se začalo nejprve v najatých prostorách. Výstavba vlastní školy byla v obci započata až na jaře roku 1892. Na počátku sedmdesátých let byla výuka zrušena pro nedostatečný počet žáků. V současné době dojíždějí bukovské děti do Základní devítileté školy v Merklíně a původní školní budova v Bukové slouží k jiným účelům. V přízemí se nachází obecní byt, dobře fungující hostinec Ve škole a v 1. patře Obecní úřad, místní knihovna a klubovna mládeže. V bývalé školní zahradě byl v roce 2000 přistaven sál, který je bohatě využíván pro kulturní a společenské akce obce, spolků i privátní oslavy.

K významným bukovským památkám patří zejména středověký kostel sv. Jiří, který je dominantou vsi i okolí. Pod kostelem stojí ze čtyř stran uzavřený vrchnostenský dvůr, který byl do současné podoby upraven v polovině 19. století, kdy byl majitelem vesnice Jan Karel Krakovský z Kolovrat. Štít patrové, z části obytné budovy, nese litinový znak s erbem, totožný se znakem na kostelní lodi. Proti kostelu stojí špýchar, který byl přestavěn pravděpodobně z někdejšího feudálního statku po roce 1839.

Po obvodu rozlehlé návsi stojí větší počet zemědělských usedlostí vesměs s objekty pocházejícími z 19. a počátku 20. století. K hodnotným dokladům lidového klasicismu patří čp. 10 v čele s klenutou bránou nebo statek čp. 1. V usedlosti čp. 34 se dochoval roubený špýchar s klenbou a v horní části vsi, na křižovatce cest, stojí pamětní kříž.

V Bukové žije dnes 224 stálých obyvatel a díky svému překrásnému okolí je obec často vyhledávaným místem odpočinku, turistiky a rekreace.