Kostel svatého Jakuba Staršího je filiální kostel v římskokatolické farnosti Rožná nad Pernštejnem, nachází se v centru obce Bukov. Je gotickou jednolodní stavbou stojící uprostřed hřbitova, v 19. století byl přestavěn.

Hledat firmy v obci Bukov, část obce Bukov
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 257 firem

Fryšava pod Žákovou horou č. 10023,42 km

Nádražní 1142/46, Žďár nad Sázavou 6, Žďár nad Sázavou23,44 km

Horní 1692/32, Žďár nad Sázavou 1, Žďár nad Sázavou23,54 km

Chelčického 2376/7, Žďár nad Sázavou 6, Žďár nad Sázavou23,56 km

Chelčického 2376/7, Žďár nad Sázavou 6, Žďár nad Sázavou23,56 km

Tyršova 623/3, Žďár nad Sázavou 1, Žďár nad Sázavou23,58 km

nám. Republiky 72/4, Žďár nad Sázavou 1, Žďár nad Sázavou23,65 km

Nádražní 427/10, Žďár nad Sázavou 1, Žďár nad Sázavou23,71 km

nám. Republiky 68/10, Žďár nad Sázavou 1, Žďár nad Sázavou23,72 km

Nádražní 599/19, Žďár nad Sázavou 1, Žďár nad Sázavou23,72 km

Nádražní 456/15, Žďár nad Sázavou 1, Žďár nad Sázavou23,73 km

Studentská 761/1, Žďár nad Sázavou 4, Žďár nad Sázavou23,74 km

Nádražní 66/1, Žďár nad Sázavou 1, Žďár nad Sázavou23,75 km

Strojírenská 371/2, Žďár nad Sázavou 1, Žďár nad Sázavou23,77 km

nám. Republiky 1697/51, Žďár nad Sázavou 1, Žďár nad Sázavou23,77 km

Radniční 1698/4, Žďár nad Sázavou 1, Žďár nad Sázavou23,86 km

Veselská 44/32, Žďár nad Sázavou 1, Žďár nad Sázavou23,91 km

Strojírenská 675/6, Žďár nad Sázavou 1, Žďár nad Sázavou23,92 km

Strojírenská 675/6, Žďár nad Sázavou 1, Žďár nad Sázavou23,92 km

Havlíčkovo nám. 260/19, Žďár nad Sázavou 1, Žďár nad Sázavou23,92 km

Historie obce Bukov celá historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1285, kdy Bukov (dříve Bukovou) a okolní panství vlastnil Demeter z Bukova, pán z větve lomnického rodu, který měl ve svém znaku orlí křídlo. Toto křídlo se v roce 2002 stalo součástí novodobého obecního znaku. Po smrti Demetera se v Bukově střídá mnoho majitelů, kteří ves, jež je součástí panství mitrovského, získávají převážně koupí a děděním a dál ji prodávají a zastavují.

„Erb tohoto rodu z Moravy pocházejícího obsahoval jedno z nejkrásnějších a nejozdobnějších znamení našeho heraldického bohatství. Podnět vzat od křídla ptačího, ale toto vtipem heraldický tak souměrně a úpravně rozloženo, že pokrývalo celý štít. Rovněž tak pěkně rozloženo bylo jako klénot. Na obrazech a starších pečetěch bývá na kraji křídla (kde by kost měla býti) pružina.“

August Sedláček, historik

Neznámo kdy před rokem 1500 se obec stává součástí pernštejnského panství. V roce 1589 Jan z Pernštejna Mitrov zastavuje a v roce 1596 prodává moravskému zemskému purkrabímu Pavlu Katarinovi z Kataru. Po smrti purkrabího v roce 1600 se panství dostává Janu Radešínskému z Radešovic a na Radešíně a Mitrově. Ten však o tři roky později umírá, což dokládá náhrobní kámen umístěný v bukovském kostele v presbytáři vedle sakristie.

2. 9. 1606 se Bukov dostává do vlastnictví Petra Čížovského z Čížova a Mitrova. V roce 1608 je Čížovský v Bukově zavražděn. Podle pověsti ho zabil jeho sok, pán z Lejsku, když prohrál v závodě o hezkou dceru vdovy Oulehlové (více v pověstech). Smrt Petra Čížovského připomíná náhrobek v kostele a pamětní kámen, který stával na místě neštěstí. V roce 1926 byl vsazen do základu pomníku padlým v 1. světové válce.

V roce 1610 prodala sestra Petra Čížovského Kateřina Mitrovské panství Jindřichovi z Nezamyšle, jemuž byl později zabaven majetek, protože se zapojil do povstání českých stavů. V roce 1624 panství kupuje Šimon Kratzer ze Schönsberka, přenechává ho Janu Jakubu svob. pánu z Magnis a ten ho dále prodává Janu Baptistovi Pergamescovi, později pánu z Moravce. Jan Baptista byl mimo jiné dlužníkem Elišky ze Šárova, první manželky Jindřicha Mitrovského z Nezamyšle. Včas svůj dluh nesplatil, takže došlo k oceňování vesnic panství, mezi nimiž byl i Bukov. Eliška přenechala svou pohledávku Jindřichu Slavíkovci a ten v roce 1660 oceněné vesnice získává. Následující rok 28.1. je prodává Maxmiliánovi z Lichtensteinu a Bukov se tak opět stává součástí pernštejnského panství.

1.10.1787 je panský dvůr prodán původně čtyřem kolonistům, osadníkům zvaných familianti. Dalším rozdělením se stává majiteli dvora 16 familiantů, z nichž každý má vlastní domovní číslo, ke kterému patří 33 měřic polí a luk. Všechna pole a většina luk je rozdělena přibližně na 16 stejných dílů a každý majitel je vlastníkem jednoho z nich.

Informace o historii obce byly čerpány z:

Vlastivědný věstník moravský, ročník XXXV, sešit 2, 1982

Tenora, Jan: Vlastivěda moravská, Bystřický okres, Brno, 1907

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.