Kostel svatého Jakuba Staršího je filiální kostel v římskokatolické farnosti Rožná nad Pernštejnem, nachází se v centru obce Bukov. Je gotickou jednolodní stavbou stojící uprostřed hřbitova, v 19. století byl přestavěn.

Hledat firmy v obci Bukov
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 243 firem

Riegrova 52, Polička-Město, Polička28,80 km

Nám. B. Martinů 95, Polička-Město, Polička28,82 km

Sázava č. 8328,85 km

Brněnská 1775, Kuřim28,86 km

Palackého nám. 16, Polička-Město, Polička28,87 km

Starohradská 579, Dolní Předměstí, Polička28,90 km

Družstevní 970, Horní Předměstí, Polička28,91 km

Tyršova 1255/56, Kuřim28,92 km

Na Bídě 15, Horní Předměstí, Polička29,00 km

Svépomoc 188, Dolní Předměstí, Polička29,03 km

Eimova 294, Horní Předměstí, Polička29,13 km

Starohradská 316, Dolní Předměstí, Polička29,15 km

Nádražní 775, Horní Předměstí, Polička29,18 km

Tyršova 155, Horní Předměstí, Polička29,22 km

A. Lidmilové 505, Horní Předměstí, Polička29,23 km

Revoluční web1155, Horní Předměstí, Polička29,27 km

Na Vyšehradě 1098, Horní Předměstí, Polička29,51 km

Škrdlovice č. 11629,54 km

Škrdlovice č. 27729,70 km

Kpt. Jaroše 147, Kuřim29,71 km

Historie obce Bukov celá historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1285, kdy Bukov (dříve Bukovou) a okolní panství vlastnil Demeter z Bukova, pán z větve lomnického rodu, který měl ve svém znaku orlí křídlo. Toto křídlo se v roce 2002 stalo součástí novodobého obecního znaku. Po smrti Demetera se v Bukově střídá mnoho majitelů, kteří ves, jež je součástí panství mitrovského, získávají převážně koupí a děděním a dál ji prodávají a zastavují.

„Erb tohoto rodu z Moravy pocházejícího obsahoval jedno z nejkrásnějších a nejozdobnějších znamení našeho heraldického bohatství. Podnět vzat od křídla ptačího, ale toto vtipem heraldický tak souměrně a úpravně rozloženo, že pokrývalo celý štít. Rovněž tak pěkně rozloženo bylo jako klénot. Na obrazech a starších pečetěch bývá na kraji křídla (kde by kost měla býti) pružina.“

August Sedláček, historik

Neznámo kdy před rokem 1500 se obec stává součástí pernštejnského panství. V roce 1589 Jan z Pernštejna Mitrov zastavuje a v roce 1596 prodává moravskému zemskému purkrabímu Pavlu Katarinovi z Kataru. Po smrti purkrabího v roce 1600 se panství dostává Janu Radešínskému z Radešovic a na Radešíně a Mitrově. Ten však o tři roky později umírá, což dokládá náhrobní kámen umístěný v bukovském kostele v presbytáři vedle sakristie.

2. 9. 1606 se Bukov dostává do vlastnictví Petra Čížovského z Čížova a Mitrova. V roce 1608 je Čížovský v Bukově zavražděn. Podle pověsti ho zabil jeho sok, pán z Lejsku, když prohrál v závodě o hezkou dceru vdovy Oulehlové (více v pověstech). Smrt Petra Čížovského připomíná náhrobek v kostele a pamětní kámen, který stával na místě neštěstí. V roce 1926 byl vsazen do základu pomníku padlým v 1. světové válce.

V roce 1610 prodala sestra Petra Čížovského Kateřina Mitrovské panství Jindřichovi z Nezamyšle, jemuž byl později zabaven majetek, protože se zapojil do povstání českých stavů. V roce 1624 panství kupuje Šimon Kratzer ze Schönsberka, přenechává ho Janu Jakubu svob. pánu z Magnis a ten ho dále prodává Janu Baptistovi Pergamescovi, později pánu z Moravce. Jan Baptista byl mimo jiné dlužníkem Elišky ze Šárova, první manželky Jindřicha Mitrovského z Nezamyšle. Včas svůj dluh nesplatil, takže došlo k oceňování vesnic panství, mezi nimiž byl i Bukov. Eliška přenechala svou pohledávku Jindřichu Slavíkovci a ten v roce 1660 oceněné vesnice získává. Následující rok 28.1. je prodává Maxmiliánovi z Lichtensteinu a Bukov se tak opět stává součástí pernštejnského panství.

1.10.1787 je panský dvůr prodán původně čtyřem kolonistům, osadníkům zvaných familianti. Dalším rozdělením se stává majiteli dvora 16 familiantů, z nichž každý má vlastní domovní číslo, ke kterému patří 33 měřic polí a luk. Všechna pole a většina luk je rozdělena přibližně na 16 stejných dílů a každý majitel je vlastníkem jednoho z nich.

Informace o historii obce byly čerpány z:

Vlastivědný věstník moravský, ročník XXXV, sešit 2, 1982

Tenora, Jan: Vlastivěda moravská, Bystřický okres, Brno, 1907

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.