Hledat firmy v obci Brod nad Dyjí, část obce Brod nad Dyjí
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Živé firmy v obci Brod nad Dyjí, část obce Brod nad Dyjí 15 firem

OBEC Brod nad Dyjí - Brod nad Dyjí č. 45

KALIANKO KAREL - Brod nad Dyjí č. 56

FORMÓZA spol. s r.o. - Brod nad Dyjí č. 220

UBYTOVÁNÍ HAKRO - Brod nad Dyjí č. 176

MUSTELA, spol. s r.o. - Brod nad Dyjí č. 47

COOP JEDNOTA Brod nad Dyjí - Brod nad Dyjí č. 176

TURČÍNOVÁ DANIELA MUDr. - Brod nad Dyjí č. 45

PENZION TRÖDLER - Brod nad Dyjí č. 146

PENZION U DIVOKÝCH - Brod nad Dyjí č. 164

HRUBÝ JIŘÍ - Brod nad Dyjí č. 90

SNOPKOVÁ IVANA-KERAMIKA - Brod nad Dyjí č. 184

VINOFRUKT, a.s. - Brod nad Dyjí č. 204

MŠ Brod nad Dyjí - Brod nad Dyjí č. 148

PENZION PASTUŠKA - Brod nad Dyjí č. 228

VINAŘSTVÍ BONITAS s.r.o. - Brod nad Dyjí č. 77

Historie obce Brod nad Dyjí celá historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1353. Roku 1930 zde žilo 999 obyvatel, téměř všichni německé národnosti (98,4 %) – tito byli po roce 1945 vesměs vysídleni. Podle německých pramenů vznikla obec v letech 1568-70 jako nové osídlení ze zničené obce Neudorf. Písemné zmínky o obci pocházejí z roku 1583. Guldenfurt tehdy patřil panství Dürnholz (Drnholec). Za Napoleonských válek byla obec zpustošena a v roce 1809 16 měsíců obsazena. Většina obyvatel pracovala v zemědělství a vinařství. Guldenfurtští obyvatelé si po staletí udržovaly své nářečí, typické pro jejich Bavorský původ. Matriky jsou od r. 1652 a katastry od r. 1792.

Po rozpadu Rakouska-Uherska se stal Guldenfurt součástí nově vzniklé Československé republiky. 8.října 1938 vstoupila na základě Mnichovské dohody do obce německá vojska. Tímto vzniklá státní příslunost k německému Gau Niederdonau trvala až do května 1945. Z mužů, kteří byly za války povoláni do armády, padlo, nebo bylo pohřešováno, 126.To bylo tehdy 11% z celkového počtu obyvatel a obec tak zaplatila nejkrvavější daň z celé jižní Moravy.

Po osvobození se obec vrátila zpět do Československa. Mnozí němečtí obyvatelé uprchli v obavách před represemi ze strany českého obyvatelstva do Rakouska. Na podzim 1945 už žilo v obci jen 500 němců, přistěhovalo se na 350 nových osídlenců, převážně české a slovenské národnosti. Mezi 15. březnem a 3. říjnem 1946 byly na základě Benešových dekretů odsunuty i zbytky německého obyvatelstva. Dvě rakouské rodiny směly zůstat, později však obec také opustily. Většina odsunutých obyvatel nalezla útočiště v Německu, 70 rodin v Rakousku, po jedné pak ve Švýcarsku a v bývalé NDR.

Obec byla nově osídlena.

Pečeť z 18. století zobrazuje lilii se dvěma hvězdami po stranách. Od 19. století zůstalo pouze písmenné razítko.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.