Hledat firmy v obci Březnice, část obce Březnice
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 581 firem

Sokolovská 573, Mařatice, Uherské Hradiště18,04 km

Sokolovská 573, Mařatice, Uherské Hradiště18,04 km

Pod Valy 664, Uherský Brod18,10 km

Pod Valy 221, Uherský Brod18,16 km

Pod Valy 221, Uherský Brod18,16 km

Pod Valy 221, Uherský Brod18,16 km

Rybářská 2481, Uherský Brod18,17 km

Vazová 2513, Uherský Brod18,19 km

Předbranská 415, Uherský Brod18,26 km

Uherský Brod č. 254318,26 km

Vazová 2497, Uherský Brod18,32 km

Vlčnovská 2514, Uherský Brod18,33 km

U Korečnice 2653, Uherský Brod18,36 km

Sokolovská 1792, Mařatice, Uherské Hradiště18,37 km

U Moravy 827, Mařatice, Uherské Hradiště18,41 km

U Olšavy 2541, Uherský Brod18,49 km

Jalubí č. 46818,50 km

Komenského 905, Slavičín18,54 km

Luhačovská 891, Slavičín18,63 km

Města Mayen 1536, Mařatice, Uherské Hradiště18,68 km

Historie obce Březnice celá historie

Nejstarší dochovaná zmínka o obci se nachází v Zemských deskách práva olomouckého z roku 1397. Zápis uvádí, že moravský markrabě Jošt Lucemburský prodal městečko a tvrz Zlín a s dalšími vesnicemi, mimi jiné i s Březnicí, Zdeňkovi ze Štemberka. Další osudy jsou shodné s historií zlínského panství. Za název osady byl převzat název potoka Březnice (voda takoucí březovým porostem).

Hospodářství

Roku 1670 žilo v Březnici 26 usedlých. V plovině 18. století platila obec majiteli panství 123 zlatých a 10 krejcarů ročního platu, 15 zlatých a 40 krejcarů z pasek.

Podle Tereziánského katastru měla obec na počátku druhé poloviny 18. století 44 chalup. Rolníci obhospodařovali 726 měřic orné půdy, zbytek tvořily zahrady a pastviny. Týdenní robota na panských polích byla následujcí: 9 sedláků se dvěma koňmi muselo na robotu 3 dny v týdnu, 3 čtvrtlátníci se dvěma voly, 1 den a 1 pěší. 3 chalupníci byli povinni robotovat 2 dny s jedním pěším.

Obyvatelstvo

Matrika byla vedena od roku 1779 v obci, od roku 1964 ve Zlíně.

Obyvatelé se živili převážně zemědělstvím. Vceňovací operáty z roku 1844 uvádějí, že ze 180 rodin se 177 zabývá zamědělskou výrobou.

Chudí obyvatelé chodili za prací do okolních panských dvorů, ale i do Brna, Bratislavy. Později pracovali ve sladovnách, pivovarech a cukrovarech po celé Moravě a také ve Vídni. V obci byl mlýn, z řemesel jsou zaznamenáni tkalci. V 19. století známečník, obuvníci, zedník, kovář, kožešník, punčochář a krejčí.

Obyvatelé Březnice se zúčastnili Valašských povstání v letech 1620 - 1644. Jeden z nich - Adamec - byl po potlačení vzpoury odsouzen k trestu oběšením.

Centrem odboje se stala obec i během II. světové války. Do aktivního odporu proti fašistům se mimo členů odbojové skupiny zapojila i celá řada obyvatel vesnice.

Celkem se do odboje zapojilo 59 obyvatel obce, z nichž 38 bylo vězněno v nacistických věznicích a koncentracích a 19 bylo popraveno nebo umučeno. V roce 1955 byl na Kříbech vybudován památník odboje, který připomíná tragédii březnických občanů.

Kostel

Kostel sv. Bartoloměje s pozdně gotickým jádrem je chráněnou památkou. Je jedním z nejstarších na Moravě a první zmínky o něm jsou už v roce 1437. K roku 1437 se uvádí též farní beneficium a patronátní právo - to znamená, že již tehdy zde stál kostel a fara. Osudy kostela byly značně proměnlivé. Roku 1570 přešel do rukou českých bratří, ale již roku 1619 byl kostelem luteránským. Znovu však přešel do správy katolické církve. V 19. století byl přestavěn.

Původní fara zanikla za třicetileté války, v roce 1779 zde byla zřízena expozitura, až v roce 1858 znovu zřízen farní úřad, který spadal do děkanství napajedelského.

Podle sčítání lidu z roku 1921 a 1930 byli občané Březnice převážně římskokatolického vyznání, jen nepatrný počet obyvatel se hlásil k československé církvi, několik občanů uvádělo, že jsou bez vyznání

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.