Květnice

Pešek Bohuslavův, jenž vlastnil též Kunratice, Bohnice, Tuklaty a Pakoměřice, zemřel r. 1386, jeho majetek zřejmě dědili synové Jan (uveden např. r. 1391) a Jošt (Jodok, ještě r. 1409), oba se psali z Květnice (de Quietnitcz). Některý z nich zde patrně vystavěl tvrz, zmíněnou poprvé r. 1418.

Vztahy v rozvětveném rodě Olbramoviců nejsou zcela jasné. Tak v r. 1399 byl již v jiné souvislosti uveden Petr z Květnice (Desky dvorské). Tento Petr "řečený Bohuslav z Květnice" se strýcem Bohuslavem navrhli oltářníka do kostela sv. Mikuláše na Starém Městě v srpnu 1408.

Krátce poté došlo k nějakým vlastnickým změnám, neboť v letech 1411 - 1412 Jan "de Quietnitcz" s otcem Haškem Trčkou z Hospozina (a Karlovic) vedli spor s Jodokem "de Zibrzyn" Joštem ze Sibřiny) o pozemky u Lhoty a Sibřiny, které dříve vyměnili s Pešlinem (AČ, 225).

Trčkové pocházeli z Kralovic u Zlonic. Hašek sídlil na Hospozině v l. 1391 - 1415, jeho syn Jan ještě v r. 1442. V r. 1415 vlastnil Květnici Prokop (Trčka z Kralovic), jenž r. 1417 byl ručitelem při prodeji statku Zlatá. Proto r. 1418 mu byl proveden tzv. zvod na tvrz a jiný majetek v Květnici Během husitských válek, r. 1425 tvrz Prokopa Trčky dobyli Pražané. V následujícím roce 1426 byl Prokop Trčka zabit v souboji. V rodu Trčků zůstala patrně Květnice nadále, neboť r. 1434 se jmenuje Stachota z Kralovic, sídlící na tvrzi v Květnici. (AČ 26, 578). Tento Strachota byl patrně též synem Haška Trčky.

Koncem 40. let již vlastnil statek Václav Holec z Květnice, konšel na Starém Městě, jenž ji výměnou postoupil Prokopu z Hobšovic (Holec potom vlastnil Jenštejn). Po smrti Prokopa r. 1451 ujali statek věřitelé a svěřili jej do správy Petra Lopaty ze Slaného a Janka ze Sibřiny.

Pro úplnost je třeba poznamenat, že po Květnici se zvali též Maternové a Řehákové. Zatímco vladycký rod Maternů z Květnice sídlil do konce 15. století na Kolínsku, Řehákové z Květnice patřili k předním pražským měšťanským rodinám.

Za neznámých okolností se Květnice ve 2. polovině 15. století stala součástí panství Škvorec (asi mezi lety 1462 - 1480). Panství patřilo od r. 1532 Zikmundovi ze Smiřic. Zikmundův syn Jaroslav Smiřický odprodal r. 1557 - 58 bratřím Pechancům z Kralovic za 4 250 kop gr. č. Květnici zámek pustý dvůr poplužní s dvorem pustým při zámku, ves celou s krčmou, Dobročovice … ves pustou Fidrholec … lesy Květnické … Když se v r. 1563 bratři rozdělili, připadly Burianovi Květnice, Křenice atd. Jeho podíl r. 1568 připadl jako odúmrť králi, což bylo provázeno zajímavou aférou s jeho zfalšovanou závětí. Král prodal Květnici a Dobročovice r. 1575 opět Jaroslavu Smiřickému k panství Škvorec za 3 750 kop gr. č.

V berním katastru z r. 1654 (po třicetileté válce) byla uvedena ves Květnice celá pustá, v níž bývaly dva selské grunty a šest chalupnických. U panství Škvorec zůstala Květnice až do zrušení vrchnostenské správy r. 1848 - 1850. Po zrušení poddanství patřila Květnice od r. 1850 jako osada obce Dobročovice do okresu Český Brod. V r. 1923 (vyhl. č. 24/1925 Zák. zem.) bylo povoleno odloučení obce Květnice z obce Dobročovice. V r. 1960 byla Květnice samostatnou obcí v nově vzniklém okrese Praha-východ, v letech 1964 - 1990 osadou obce Sibřina, od r. 1990 opět samostatnou obcí okr. Praha-východ

Květnice patřila k faře ve Slušticích (obnovené r. 1754), ke škole též ve Slušticích, od r. 1898 k nové škole v Dobročovicích.