Bransouze jsou obec v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Leží severozápadně od města Třebíče. Žije zde 215 obyvatel. Sousedními obcemi sídla jsou Číchov, Brtnice a Chlum.

Hledat firmy v obci Bransouze, část obce Bransouze
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 257 firem

Polenská 4382/2c, Jihlava16,34 km

Havlíčkova 5719/46, Jihlava16,37 km

Hruškové Dvory č. 53, Jihlava16,41 km

Polenská 246/2, Jihlava16,45 km

Hruškové Dvory č. 80, Jihlava16,51 km

Hruškové Dvory č. 81, Jihlava16,62 km

Vrchlického 2497/57, Jihlava16,63 km

Vrchlického 2627/46, Jihlava16,66 km

Vrchlického 2627/46, Jihlava16,66 km

Vrchlického 2627/46, Jihlava16,66 km

Vrchlického 2627/46, Jihlava16,66 km

Jiráskova 3960/32, Jihlava16,74 km

Královský vršek 1106/9, Jihlava16,77 km

Kollárova 4766/19, Jihlava16,89 km

Sokolovská 4326/1, Jihlava16,91 km

Rantířovská 5908/2a, Jihlava16,92 km

Jiráskova 1424/78, Jihlava17,00 km

U Hlavního nádraží 2764/3, Jihlava17,16 km

Rantířovská 92/11, Horní Kosov, Jihlava17,19 km

Jungmannova 3298/6, Jihlava17,26 km

Historie obce Bransouze celá historie

Podle nejstaršího urbáře obce zjistíme, že v roce 1530 zde žilo 20 obyvatel. Nejčastějším příjmením, s nímž se v urbářích setkáme, je Jandula, Lankaš, podobně je to s příjmeními Dvořák, Tkadlec, Kocián atd. Robotovat chodili bransouzští do Brtnice. Práce začánala v deset hodin. V zimě robotníci po cestě hodinu odpočívali a pak pracovali až do šestnácti hodin. V létě začínali pracovat hned po příchodu v deset hodin dopoledne a pracovali až do pěti a někdy i do šesti hodin odpoledne. O žních pak už od šesté hodiny ranní do sedmé hodiny večerní.

Protože u chalup nebyly polnoísti, pracovali chudí lidé u rolníků, u nichž měli také sázeny brambory. Denně dostávali velkou buchtu, čtvrt bochníku chleba a „vejraškový“ koláč. Po žních od těch štědřejších ještě čtvrtku mandlového ovsa a čtyři snopy ječmene.

Služné u čeládky nebylo jednotné, například Dvořákova děvečka dostávala 10 až 16 zlatých, 16 loket domácího plátna, 4 lokty plátna lněného a 4 lokty počesaného, šorc a zástěru také z domácího plátna a černě nebo modře barvený plátěný šátek.

Na počátku 20. století se chodili bavit bransouzští sousedé do hospody u Fabiánů a u Blahů.

Masopust, doba veselí, probíhal hlučně. Muzika hrála tři dny, o masopustním úterý chodily po vsi nejrůznější maškary, rozličné postavy, karikatury současných osob. V žádném případě nesměli chybět dědek, bába a žid, kteří sbírali oves, buchty, smažínky a peníze.

O vánocích a o koledě chodily děti po domech a zpívaly koledy, za což dostávaly jablka, ořechy, koláče nebo peníze. O Štědrém večeru chodíval po vsi pastýř, který oznamoval blížící se narození Páně. Doprovázely jej děti, které bečely, aby napodobily ovečky. A lidé mu vynášeli koláče a všechno, co mohli od štědré večeře.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.