Bransouze jsou obec v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Leží severozápadně od města Třebíče. Žije zde 215 obyvatel. Sousedními obcemi sídla jsou Číchov, Brtnice a Chlum.

Hledat firmy v obci Bransouze, část obce Bransouze
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 293 firem

Palackého 2, Jihlava15,62 km

Hruškové Dvory č. 6, Jihlava15,63 km

Telečská 1720/7, Jihlava15,64 km

Žďárského 188, Kožichovice15,66 km

Hruškové Dvory č. 49, Jihlava15,68 km

Palackého 1222/18, Jihlava15,68 km

Žďárského 197, Kožichovice15,69 km

Komenského 1322/3, Jihlava15,72 km

Žižkova 1683/13, Jihlava15,76 km

Křížová 118/12, Jihlava15,77 km

Benešova 1029/31, Jihlava15,77 km

Žižkova 1684/3, Jihlava15,78 km

náměstí Svobody 127/1, Jihlava15,85 km

Žďárského 222, Kožichovice15,85 km

Pístov, Jihlava15,88 km

Husova 1671/54, Jihlava15,90 km

Hruškové Dvory č. 82, Jihlava15,92 km

Srázná 5113/1, Jihlava15,92 km

Jana Masaryka 1663/14, Jihlava15,94 km

třída Legionářů 1572/3, Jihlava16,04 km

Historie obce Bransouze celá historie

Podle nejstaršího urbáře obce zjistíme, že v roce 1530 zde žilo 20 obyvatel. Nejčastějším příjmením, s nímž se v urbářích setkáme, je Jandula, Lankaš, podobně je to s příjmeními Dvořák, Tkadlec, Kocián atd. Robotovat chodili bransouzští do Brtnice. Práce začánala v deset hodin. V zimě robotníci po cestě hodinu odpočívali a pak pracovali až do šestnácti hodin. V létě začínali pracovat hned po příchodu v deset hodin dopoledne a pracovali až do pěti a někdy i do šesti hodin odpoledne. O žních pak už od šesté hodiny ranní do sedmé hodiny večerní.

Protože u chalup nebyly polnoísti, pracovali chudí lidé u rolníků, u nichž měli také sázeny brambory. Denně dostávali velkou buchtu, čtvrt bochníku chleba a „vejraškový“ koláč. Po žních od těch štědřejších ještě čtvrtku mandlového ovsa a čtyři snopy ječmene.

Služné u čeládky nebylo jednotné, například Dvořákova děvečka dostávala 10 až 16 zlatých, 16 loket domácího plátna, 4 lokty plátna lněného a 4 lokty počesaného, šorc a zástěru také z domácího plátna a černě nebo modře barvený plátěný šátek.

Na počátku 20. století se chodili bavit bransouzští sousedé do hospody u Fabiánů a u Blahů.

Masopust, doba veselí, probíhal hlučně. Muzika hrála tři dny, o masopustním úterý chodily po vsi nejrůznější maškary, rozličné postavy, karikatury současných osob. V žádném případě nesměli chybět dědek, bába a žid, kteří sbírali oves, buchty, smažínky a peníze.

O vánocích a o koledě chodily děti po domech a zpívaly koledy, za což dostávaly jablka, ořechy, koláče nebo peníze. O Štědrém večeru chodíval po vsi pastýř, který oznamoval blížící se narození Páně. Doprovázely jej děti, které bečely, aby napodobily ovečky. A lidé mu vynášeli koláče a všechno, co mohli od štědré večeře.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.