Bransouze jsou obec v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Leží severozápadně od města Třebíče. Žije zde 215 obyvatel. Sousedními obcemi sídla jsou Číchov, Brtnice a Chlum.

Hledat firmy v obci Bransouze, část obce Bransouze
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 331 firem

Jiráskova 1424/78, Jihlava17,00 km

Za Prachárnou 4865/43, Jihlava17,00 km

Za Prachárnou 4501/1a, Jihlava17,04 km

Rantířovská 4003/5, Jihlava17,04 km

Rantířovská 4003/5, Jihlava17,04 km

Na Hranici 4039/8, Jihlava17,05 km

Evžena Rošického 2684/6, Jihlava17,08 km

U Hlavního nádraží 2764/3, Jihlava17,16 km

U Hlavního nádraží 4892/4a, Jihlava17,18 km

Romana Havelky 4893/5a, Jihlava17,21 km

Jungmannova 3298/6, Jihlava17,26 km

Jungmannova 3298/6, Jihlava17,26 km

Romana Havelky 4957/5b, Jihlava17,30 km

Pávovská 4693/3a, Jihlava17,38 km

Na Hranici 2361/6, Jihlava17,40 km

Rantířovská 13/15, Horní Kosov, Jihlava17,50 km

Pávovská 3104/15a, Jihlava17,50 km

Romana Havelky ul., Jihlava17,53 km

Jiráskova 2430/94, Jihlava17,58 km

Na Dolech 4667/4a, Jihlava17,58 km

Historie obce Bransouze celá historie

Podle nejstaršího urbáře obce zjistíme, že v roce 1530 zde žilo 20 obyvatel. Nejčastějším příjmením, s nímž se v urbářích setkáme, je Jandula, Lankaš, podobně je to s příjmeními Dvořák, Tkadlec, Kocián atd. Robotovat chodili bransouzští do Brtnice. Práce začánala v deset hodin. V zimě robotníci po cestě hodinu odpočívali a pak pracovali až do šestnácti hodin. V létě začínali pracovat hned po příchodu v deset hodin dopoledne a pracovali až do pěti a někdy i do šesti hodin odpoledne. O žních pak už od šesté hodiny ranní do sedmé hodiny večerní.

Protože u chalup nebyly polnoísti, pracovali chudí lidé u rolníků, u nichž měli také sázeny brambory. Denně dostávali velkou buchtu, čtvrt bochníku chleba a „vejraškový“ koláč. Po žních od těch štědřejších ještě čtvrtku mandlového ovsa a čtyři snopy ječmene.

Služné u čeládky nebylo jednotné, například Dvořákova děvečka dostávala 10 až 16 zlatých, 16 loket domácího plátna, 4 lokty plátna lněného a 4 lokty počesaného, šorc a zástěru také z domácího plátna a černě nebo modře barvený plátěný šátek.

Na počátku 20. století se chodili bavit bransouzští sousedé do hospody u Fabiánů a u Blahů.

Masopust, doba veselí, probíhal hlučně. Muzika hrála tři dny, o masopustním úterý chodily po vsi nejrůznější maškary, rozličné postavy, karikatury současných osob. V žádném případě nesměli chybět dědek, bába a žid, kteří sbírali oves, buchty, smažínky a peníze.

O vánocích a o koledě chodily děti po domech a zpívaly koledy, za což dostávaly jablka, ořechy, koláče nebo peníze. O Štědrém večeru chodíval po vsi pastýř, který oznamoval blížící se narození Páně. Doprovázely jej děti, které bečely, aby napodobily ovečky. A lidé mu vynášeli koláče a všechno, co mohli od štědré večeře.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.