Bransouze jsou obec v okrese Třebíč v kraji Vysočina. Leží severozápadně od města Třebíče. Žije zde 215 obyvatel. Sousedními obcemi sídla jsou Číchov, Brtnice a Chlum.

Hledat firmy v obci Bransouze, část obce Bransouze
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 257 firem

Závist č. 21, Lavičky19,13 km

Budišov č. 27919,13 km

Dr. Richtra 234/6, Třešť19,13 km

U Světlé 855/36, Velké Meziříčí19,33 km

Franze Kafky 341/13, Třešť19,53 km

Pávov č. 124, Jihlava19,53 km

Vladislav č. 29119,84 km

Nádražní 1444/43a, Třešť19,84 km

Kostelec č. 5719,85 km

K Rakůvkám 916/1, Velké Meziříčí19,86 km

Radnická 35/15, Velké Meziříčí19,87 km

Pod Hradbami 2077/13, Velké Meziříčí19,93 km

Náměstí 79/3, Velké Meziříčí19,99 km

Alej svobody 1247, Polná20,07 km

Čenkovská 1060, Třešť20,10 km

Červený Kříž č. 250, Jihlava20,18 km

Poříčí 1256/11, Velké Meziříčí20,19 km

Červený Kříž č. 283, Jihlava20,31 km

K Novému nádraží 2059/6, Velké Meziříčí20,31 km

Komenského 118, Polná20,48 km

Historie obce Bransouze celá historie

Podle nejstaršího urbáře obce zjistíme, že v roce 1530 zde žilo 20 obyvatel. Nejčastějším příjmením, s nímž se v urbářích setkáme, je Jandula, Lankaš, podobně je to s příjmeními Dvořák, Tkadlec, Kocián atd. Robotovat chodili bransouzští do Brtnice. Práce začánala v deset hodin. V zimě robotníci po cestě hodinu odpočívali a pak pracovali až do šestnácti hodin. V létě začínali pracovat hned po příchodu v deset hodin dopoledne a pracovali až do pěti a někdy i do šesti hodin odpoledne. O žních pak už od šesté hodiny ranní do sedmé hodiny večerní.

Protože u chalup nebyly polnoísti, pracovali chudí lidé u rolníků, u nichž měli také sázeny brambory. Denně dostávali velkou buchtu, čtvrt bochníku chleba a „vejraškový“ koláč. Po žních od těch štědřejších ještě čtvrtku mandlového ovsa a čtyři snopy ječmene.

Služné u čeládky nebylo jednotné, například Dvořákova děvečka dostávala 10 až 16 zlatých, 16 loket domácího plátna, 4 lokty plátna lněného a 4 lokty počesaného, šorc a zástěru také z domácího plátna a černě nebo modře barvený plátěný šátek.

Na počátku 20. století se chodili bavit bransouzští sousedé do hospody u Fabiánů a u Blahů.

Masopust, doba veselí, probíhal hlučně. Muzika hrála tři dny, o masopustním úterý chodily po vsi nejrůznější maškary, rozličné postavy, karikatury současných osob. V žádném případě nesměli chybět dědek, bába a žid, kteří sbírali oves, buchty, smažínky a peníze.

O vánocích a o koledě chodily děti po domech a zpívaly koledy, za což dostávaly jablka, ořechy, koláče nebo peníze. O Štědrém večeru chodíval po vsi pastýř, který oznamoval blížící se narození Páně. Doprovázely jej děti, které bečely, aby napodobily ovečky. A lidé mu vynášeli koláče a všechno, co mohli od štědré večeře.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.