Bohumilice

Starší část obce se nachází na pravém údolním svahu se severozápadní expozicí pod vrchy Křížovice a Ivovice. Novější, dolní část obce leží na levém břehu Volyňky, a to částečně v jejím zátopovém pásmu. Nejvyšším místem řešeného území je vrch Ivovice na jihovýchodním okraji katastru s vrcholovou kótou ve výšce 749,1 m n. m. Nejnižším místem je koryto Volyňky na severním okraji katastru v nadmořské výšce 525 m n. m.

Kromě jihozápadního okraje leží celá plocha řešeného území v oblasti prognózního zdroje nerostných surovin, kterým je ložisko krystalické tuhy Vimpersko-Volyňsko o ploše 3537 ha.

Okolí je odvodňováno řekou Volyňkou a jejími přítoky - řekou Spůlkou a Bořanovickým potokem.

V katastru obce není žádné chráněné území přírody, za jihozápadní hranicí se však nachází Přírodní rezervace Opolenec, vyhlášená roku 1985. Rozkládá se na ploše 19,26 ha. Rezervace chrání porosty teplomilné květeny na krystalických vápencích, součástí je archeologicky významná jeskyně a tzv. Sudslavická lípa stará více než 700 let. V katastru se nacházejí chráněné památné stromy - dvě lípy srdčité u kapličky sv. Jana u zámku a stromořadí lip srdčitých při staré cestě do Bošic.

Na západním okraji obce leží zámek Skalice. Panství drželo postupně několik šlechtických rodů. V roce 1923 koupil velkostatek Skalici Ferdinand Holoubek , továrník z Prahy. Po znárodnění se stal celý areál součástí ČSSS. V devadesátých letech 20. století byl majetek navrácen paní Zdeňce Voženílkové – Holoubkové, která spolu s rodinou zahájila opravy zchátralého zámku.

Zámecký areál má několik částí: vlastní zámeckou budovu, hospodářské a obytné objekty a anglický park. Zámek je tvořen třemi křídly, vzniklými postupně rozrůstáním renesanční tvrze (postavené v roce 1549), která je v podstatných částech v konstrukci zámku zachována dodnes. Celá budova je zastřešena mansardovou střechou. Z původní renesanční stavby se uvnitř zámku dochovaly zejména klenby a teprve v roce 2000 objevené záklopové stropy s malovaným rostlinným dekorem. Celkový ráz však zámku vtiskla především pozdně barokní přestavba z počátku 19. století. Z dalších objektů zámeckého areálu je pravděpodobně nejzajímavější rozlehlý chlév postavený ve stylu schwarzenberské novogotiky, který je zakončený na obou koncích jednopatrovými obytnými budovami.