Hledat firmy v obci Kravaře, ulice Bőhmova
Nabídka práce v okolí 30 km 656 firem
Frýdecká 700/475, Hrabová, Ostrava27,09 km
Frýdecká 700/475, Hrabová, Ostrava27,09 km
Frýdecká 700/475, Hrabová, Ostrava27,09 km
K Zyfu 1083, Hrabová, Ostrava27,14 km
1. máje 217, Skřečoň, Bohumín27,16 km
Na Rovince 922, Hrabová, Ostrava27,17 km
Staroveská 406, Krmelín27,24 km
Na Hrázkách 1303/2, Radvanice, Ostrava27,28 km
Nad Hvozdem 271, Krmelín27,31 km
Radvanická 1131/238, Radvanice, Ostrava27,32 km
Opavská 1132/14, Pod Cvilínem, Krnov27,38 km
Lichnov č. 4627,42 km
U Řeky 694, Hrabová, Ostrava27,52 km
Textilní 188/6, Pod Cvilínem, Krnov27,62 km
Hlavní náměstí 90/22, Pod Bezručovým vrchem, Krnov27,69 km
Paskovská 181/227, Hrabová, Ostrava27,70 km
U Požárníků 62/69, Pod Bezručovým vrchem, Krnov27,76 km
Chářovská 803/78, Pod Cvilínem, Krnov27,76 km
Klokočov č. 75, Vítkov27,79 km
Ludvíkova 1351/16, Radvanice, Ostrava27,82 km
Historie obce Kravaře celá historie
Poprvé byly Kravaře písemně doloženy v roce 1224. Obec Kouty, dnes městská část Kravař, se poprvé zmiňuje roku 1238 a třetí městská část, Dvořisko, až ve 2. polovině 18. století. Mezi lety 1224 a 1263 obdrželi kravařské panství členové slavného rodu Benešoviců (původem z Benešova u Prahy), kteří se označovali ve svém šlechtickém přídomku jako "páni z Kravař". Tento rod patřil od 13. do 15. století k nejbohatším na Moravě, vlastnil také například Helfštýn, Fulnek, Starý Jičín, Plumlov a Strážnici. Z jejich erbu mají Kravaře odvozen svůj městský znak - zavinutou střelu. Benešovičtí si zde ve 2. polovině 13. stol. vystavěli tvrz. Jejím posledním majitelem z tohoto mocného šlechtického rodu se stal Petr Strážnický z Kravař, který byl roku 1420 donucen v důsledku svého husitského přesvědčení rodové sídlo prodat.
Za dalšího významného vlastníka kravařského panství můžeme považovat polského šlechtice a lékaře Michala Sendivoje ze Skorska, který jej obdržel za třicetileté války v roce 1630, a to díky úzkým kontaktům s císařským dvorem, na kterém působil za vlády Rudolfa II. jako alchymista. Sendivojova dcera Veronika se po otcově smrti roku 1636 provdala za Jakuba svobodného pána Eichendorffa, a právě s rodem Eichendorffů začala další důležitá etapa kravařského panství. V letech 1721 - 28 si totiž Jan Rudolf Eichendorff nechal svůj zámek (na místě bývalé tvrze) přestavět v duchu vrcholného baroka v hildebrandtském stylu (autor díla pocházel pravděpodobně z okruhu významných vídeňských architektů), a v této podobě jej můžeme obdivovat dodnes, i přes ničivý požár, který zámek postihl roku 1937. Rod Eichendorffů vlastnil kravařské sídlo do roku 1782, kdy jej pro značné dluhy prodal. Poté se zde rychle střídali nepříliš významní majitelé.
V roce 1742 prohrála rakouská císařovna Marie Terezie válku o Slezsko, a tudíž i o Kravaře a Kouty, které byly spolu s celým Hlučínskem postoupeny Prusku. Dvořisko, které leží už "za vodou" (Hlučín-sko má přirozenou historickou hranici v řece Opavě), zůstalo Rakousku. Zpět k tehdejšímu Českoslo-vensku bylo území Hlučínska připojeno až roku 1920. Po dobu nacistické okupace se stalo opět sou-částí německé říše.
Milníkem v novodobých kravařských dějinách je rok 1960, kdy se po připojení sousedních obcí Kouty a Dvořisko staly Kravaře městem. Od roku 2003 pak vykonává jako obec s rozšířenou působností správu devíti obcí - Bolatic, Chuchelné, Kobeřic, Kravař, Rohova, Strahovic, Sudic, Štěpánkovic a Třebomi.
Demografické údaje
Město Kravaře
Náměstí 405/43, Kravaře, 74721, Kravaře u Hlučína
Osoby
- Mgr. Brzesková Monika, starosta
Kontakty
- 553 777 911
- posta@kravare.cz
- www.kravare.cz
Vlajka
