Hledat firmy v obci Bílovice-Lutotín, část obce Bílovice
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 648 firem

U panelárny 551/10, Chválkovice, Olomouc20,60 km

Hamerská 624/19, Holice, Olomouc20,61 km

Na zákopě 543/26, Chválkovice, Olomouc20,67 km

Hamerská 856/44a, Holice, Olomouc20,69 km

Hamerská 859/23, Holice, Olomouc20,70 km

U panelárny 637/1, Olomouc20,71 km

Dukelská 1334/1, Litovel20,78 km

Železniční 469/4, Chválkovice, Olomouc20,82 km

U panelárny 573/3, Chválkovice, Olomouc20,83 km

Železniční 84/1, Chválkovice, Olomouc20,85 km

Pavelkova 222/2, Bystrovany20,88 km

Železniční 570/6, Chválkovice, Olomouc20,88 km

Železniční 570/6, Chválkovice, Olomouc20,93 km

Čihadlo 951/5, Litovel21,09 km

Boskovicova 784/9, Litovel21,25 km

Havlíčkova 818/56, Litovel21,27 km

Grygovská 258, Velký Týnec21,37 km

Selské nám. 48/69, Chválkovice, Olomouc21,39 km

Komenského 677/1, Litovel21,40 km

Hamerská 883/58A, Holice, Olomouc21,47 km

Historie obce Bílovice-Lutotín celá historie

Obec Bílovice-Lutotín vznikla spojením dvou samostatných obcí Bílovic a Lutotín. Leží 7 km severozápadním směrem od středu okresního města Prostějova po stranách údolí, kterým protéká říčka Romže. Nadmořská výška nížinné části se pohybuje kolem 250 m (249-264m). Údolím prochází železniční trať (zastávka Lutotín, zřízena roku 1919) z Prostějova směrem na Konici a dále na Chornici v Pardubickém kraji. Koresponduje s pradávnou komunikační trasou, konkrétně s prostějovsko-konickou větví západovýchodní stezky, která byla součástí dálkové magistrály, spojující západ Evropy s jejím východem a pokračovala přes střední Asii do Číny.

První písemná zmínka o Bílovicích se váže k roku 1305 a později k roku 1340, ale poměrně intenzivní slovanské osídlení z 9. - 10. století, zachycené archeologickými výzkumy v nivě po obou stranách říčky Romže a následná kontinuita osídlení až do vrcholného středověku hovoří o starobylém původu osady. Stejně tak i název obce, jméno odvozené od staročeského osobního jména Běl. Nejstarší písemné doklady mají v první slabice biel - Bielowicze, ale od 16. století již důsledně -í-„. Z katastru obce pochází jeden z mála na okrese nalezených žárových slovanských hrobů ze 7. století našeho letopočtu. Do širšího obecného povědomí je však zapsáno hradisko z pozdní doby kamenné (3500 př. n. l.) Hrad u Bílovic, zbudované na skalnatém ostrohu u Běleckého Mlýna (Šmíd 2003). Lutotín je uveden v nedatované „nadační“ listině biskupa Jindřicha Zdíka (1083-1150), kladené k roku 1331, nově pak až k roku 1141. Základem jména Lutotín je osobní jméno Ľutota, tvořené k přídavnému jménu ľutý „litý“. Je ovšem také možné, že jde o domáckou podobu jmen jako Ľutobor, Ľutohněv, Ľutomysl, Ľutomir apod. Lutotín je tedy Lutotův majetek. Tolik ke jménům obce jazykovědec František Kopečný (1985, 4-5 a 27-28). Také z katastru této obce je známo mnoho cenných archeologických památek, zejména však žárové hroby ohrozimského typu z poloviny 4. tisíciletí př. n. l.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.