Obec Bílov leží na náhorní rovině na okraji Nízkého Jeseníku. Celý katastr obce patří do území přírodního parku Oderské vrchy. Jižní část spadá poměrně příkře do údolí Odry a také spád směrem k Bílovci je prudký.
Hledat firmy v obci Bílov, část obce Bílov
Nabídka práce v okolí 30 km 972 firem
Železničního vojska 1367, Valašské Meziříčí29,37 km
Závodní 822, Petřvald29,39 km
Sokolská 593/26, Valašské Meziříčí29,40 km
Poláškova 29, Valašské Meziříčí29,45 km
Husova 269/4a, Valašské Meziříčí29,49 km
Hranická 272, Hranice IV-Drahotuše, Hranice29,50 km
40.pluku 1359, Valašské Meziříčí29,52 km
Berounská 668, Budišov nad Budišovkou29,55 km
Kpt. Zavadila 1345, Valašské Meziříčí29,59 km
Husova 402/15, Valašské Meziříčí29,61 km
Ostravská 384, Frýdlant, Frýdlant nad Ostravicí29,63 km
Králova 380, Valašské Meziříčí29,63 km
Starozuberská 1451, Zubří29,65 km
Dobrá č. 19829,66 km
Lidická 886/43, Šumbark, Havířov29,69 km
Lidická 886/43, Šumbark, Havířov29,69 km
Opavská 218/101, Píšť29,70 km
Železničního vojska 1381, Valašské Meziříčí29,70 km
Kraiczova 983/3, Valašské Meziříčí29,72 km
Husova 1514, Valašské Meziříčí29,72 km
Historie obce Bílov celá historie
Přes nedostatek tekoucí vody, bylo toto místo osídleno již ve velmi dávných dobách. Z různých míst katastru obce pocházejí nálezy z mladší doby kamenné (hlíněná cívka, broušené a štípané kamenné nástroje). Snad už koncem 12. století vznikla zde osada navazující zřejmě na starší sídla na odlesněné půdě, s půdorysem návesním a plužinou traťovou. Době vzniku odpovídá i její název, který je typu possesivního, tedy podle majitele, kterým byl patrně nejprve nějaký Bil nebo Biel (Běl). Jméno vsi se vyskytu- je v latinsky psaných písemnostech roku 1329 ve tvaru Below, od roku 1517 ve tvaru Bílov. Podle nejstarší doložené písemné zprávy byly vlastníky obce bratří Jan a Drslav z Kravař. V roce 1391 daroval Lacek z Kravař Bílov augustiniánskému konventu ve Fulneku. Od husitských válek do 16. století se zde vystřídala řada šlechtických držitelů. Pak byl Bílov opět u augustiniánského kláštera a po jeho zrušení se stal součástí pustějovského panství. V letech 1850-55 a 1868-96 byl spravován okresním úřadem opavským, v letech 1855-68 a 1896- -1960 patřil do okresu Bílovec a od roku 1960 okresu Nový Jičín a pod jejich soudní pravomoc.
Součástí Bílova byla osada Labuť (do roku 1954) a samota Blucherův dvůr. Soudě podle jmen obyvatelstva, byl Bílov dlouho český. Nejstarší pozemková kniha Bílova, z let 1656-1707, je vedená do roku 1682 česky, až na dva zápisy. Podle seznamu z doby kolem roku 1590 bylo usedlíků s českými jmény 15, s německými 13, nejistý byl l. Počet usedlíků s německým příjmením zvolna rostl, zejména na nově vybudovaných zahradnických a chalupnických used- lostech. Avšak už před třicetiletou válkou byla zhruba polovina usedlostí v držbě lidí s německými jmény, ovšem mnoho rodin bylo jistě smíšených a znalých obou jazyků. Fojtství a tím i správa zůstávaly dlouho v českých rukou. S dovršením tohoto procesu na počátku 18. stol. se německý jazykový ostrov u Bílovce spojil s německým územím na Kravařsku. Někdejší dlouholeté české osídlení připomínají četné, do roku 1945 často ve zkomolené formě užívané, nebo v pramenech doložené pomístní názvy, např. Hubleska 1720 - 1793 Oblaska, 1829 - 1844 Ubleska, Kaní Hůry, doložená už 1622, později i ve tvaru Kanehura, Kanihora, Kunihora. Po osvobození 2. května 1945 a vysídlení německého obyvatelstva, byla obec osídlena českými obyvateli hlavně z Bílovecka, Valašska a ze Slovenska.
Fotogalerie obce Bílov
Demografické údaje
Obec Bílov
Bílov č. 5, 74301, Bílovec 1
Osoby
- p. Fusík Zdeněk, starosta
Kontakty
- 553 034 147
- starosta@bilov.cz
- www.bilov.cz
Vlajka
