Obec Bílov leží na náhorní rovině na okraji Nízkého Jeseníku. Celý katastr obce patří do území přírodního parku Oderské vrchy. Jižní část spadá poměrně příkře do údolí Odry a také spád směrem k Bílovci je prudký.

Hledat firmy v obci Bílov, část obce Bílov
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 1 074 firem

Těšínská 1115, Frýdek, Frýdek-Místek26,08 km

Potoční 1094, Frýdek, Frýdek-Místek26,10 km

U Porážky 902, Frenštát pod Radhoštěm26,10 km

28. října 2155, Místek, Frýdek-Místek26,10 km

Nádražní 1088, Frýdek, Frýdek-Místek26,11 km

Čapkova 434/38, Radvanice, Ostrava26,12 km

Svazarmovská 317, Místek, Frýdek-Místek26,16 km

28. října 1885, Místek, Frýdek-Místek26,19 km

Dr. Parmy 254, Frenštát pod Radhoštěm26,20 km

Dr. Parmy 254, Frenštát pod Radhoštěm26,20 km

tř. T. G. Masaryka 602, Frýdek, Frýdek-Místek26,21 km

Chrustova 1418/24, Slezská Ostrava, Ostrava26,24 km

Lhotka č. 18026,25 km

Beskydská 124, Místek, Frýdek-Místek26,26 km

Orlovská 791/40, Heřmanice, Ostrava26,26 km

Krnovská 566/165, Jaktař, Opava26,27 km

Sadová 604, Frýdek, Frýdek-Místek26,29 km

Bruzovská 1355, Frýdek, Frýdek-Místek26,29 km

Družstevní 311, Místek, Frýdek-Místek26,32 km

Tovární 1927, Hranice I-Město, Hranice26,34 km

Historie obce Bílov celá historie

Přes nedostatek tekoucí vody, bylo toto místo osídleno již ve velmi dávných dobách. Z různých míst katastru obce pocházejí nálezy z mladší doby kamenné (hlíněná cívka, broušené a štípané kamenné nástroje). Snad už koncem 12. století vznikla zde osada navazující zřejmě na starší sídla na odlesněné půdě, s půdorysem návesním a plužinou traťovou. Době vzniku odpovídá i její název, který je typu possesivního, tedy podle majitele, kterým byl patrně nejprve nějaký Bil nebo Biel (Běl). Jméno vsi se vyskytu- je v latinsky psaných písemnostech roku 1329 ve tvaru Below, od roku 1517 ve tvaru Bílov. Podle nejstarší doložené písemné zprávy byly vlastníky obce bratří Jan a Drslav z Kravař. V roce 1391 daroval Lacek z Kravař Bílov augustiniánskému konventu ve Fulneku. Od husitských válek do 16. století se zde vystřídala řada šlechtických držitelů. Pak byl Bílov opět u augustiniánského kláštera a po jeho zrušení se stal součástí pustějovského panství. V letech 1850-55 a 1868-96 byl spravován okresním úřadem opavským, v letech 1855-68 a 1896- -1960 patřil do okresu Bílovec a od roku 1960 okresu Nový Jičín a pod jejich soudní pravomoc.

Součástí Bílova byla osada Labuť (do roku 1954) a samota Blucherův dvůr. Soudě podle jmen obyvatelstva, byl Bílov dlouho český. Nejstarší pozemková kniha Bílova, z let 1656-1707, je vedená do roku 1682 česky, až na dva zápisy. Podle seznamu z doby kolem roku 1590 bylo usedlíků s českými jmény 15, s německými 13, nejistý byl l. Počet usedlíků s německým příjmením zvolna rostl, zejména na nově vybudovaných zahradnických a chalupnických used- lostech. Avšak už před třicetiletou válkou byla zhruba polovina usedlostí v držbě lidí s německými jmény, ovšem mnoho rodin bylo jistě smíšených a znalých obou jazyků. Fojtství a tím i správa zůstávaly dlouho v českých rukou. S dovršením tohoto procesu na počátku 18. stol. se německý jazykový ostrov u Bílovce spojil s německým územím na Kravařsku. Někdejší dlouholeté české osídlení připomínají četné, do roku 1945 často ve zkomolené formě užívané, nebo v pramenech doložené pomístní názvy, např. Hubleska 1720 - 1793 Oblaska, 1829 - 1844 Ubleska, Kaní Hůry, doložená už 1622, později i ve tvaru Kanehura, Kanihora, Kunihora. Po osvobození 2. května 1945 a vysídlení německého obyvatelstva, byla obec osídlena českými obyvateli hlavně z Bílovecka, Valašska a ze Slovenska.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.