Obec Bílov leží na náhorní rovině na okraji Nízkého Jeseníku. Celý katastr obce patří do území přírodního parku Oderské vrchy. Jižní část spadá poměrně příkře do údolí Odry a také spád směrem k Bílovci je prudký.
Hledat firmy v obci Bílov
Nabídka práce v okolí 30 km 1 074 firem
Žerotínova 226, Valašské Meziříčí29,38 km
Závodní 822, Petřvald29,39 km
Hrachovec č. 288, Valašské Meziříčí29,41 km
Kúty 1648, Frýdlant, Frýdlant nad Ostravicí29,46 km
Komenského 14, Chuchelná29,49 km
Husova 269/4a, Valašské Meziříčí29,49 km
Hranická 272, Hranice IV-Drahotuše, Hranice29,50 km
40.pluku 1359, Valašské Meziříčí29,52 km
Jarošova 1235/29e, Šumbark, Havířov29,55 km
Kpt. Zavadila 1345, Valašské Meziříčí29,59 km
Za hřbitovem 35, Frýdlant, Frýdlant nad Ostravicí29,61 km
Ostravská 384, Frýdlant, Frýdlant nad Ostravicí29,63 km
Masarykova 144, Chuchelná29,65 km
Masarykova 672, Valašské Meziříčí29,67 km
Lidická 886/43, Šumbark, Havířov29,69 km
Železničního vojska 1381, Valašské Meziříčí29,70 km
Husova 1514, Valašské Meziříčí29,72 km
U Abácie 491/2, Valašské Meziříčí29,73 km
Jarošova 853/31, Šumbark, Havířov29,73 km
U Jeslí 893/2, Šumbark, Havířov29,77 km
Historie obce Bílov celá historie
Přes nedostatek tekoucí vody, bylo toto místo osídleno již ve velmi dávných dobách. Z různých míst katastru obce pocházejí nálezy z mladší doby kamenné (hlíněná cívka, broušené a štípané kamenné nástroje). Snad už koncem 12. století vznikla zde osada navazující zřejmě na starší sídla na odlesněné půdě, s půdorysem návesním a plužinou traťovou. Době vzniku odpovídá i její název, který je typu possesivního, tedy podle majitele, kterým byl patrně nejprve nějaký Bil nebo Biel (Běl). Jméno vsi se vyskytu- je v latinsky psaných písemnostech roku 1329 ve tvaru Below, od roku 1517 ve tvaru Bílov. Podle nejstarší doložené písemné zprávy byly vlastníky obce bratří Jan a Drslav z Kravař. V roce 1391 daroval Lacek z Kravař Bílov augustiniánskému konventu ve Fulneku. Od husitských válek do 16. století se zde vystřídala řada šlechtických držitelů. Pak byl Bílov opět u augustiniánského kláštera a po jeho zrušení se stal součástí pustějovského panství. V letech 1850-55 a 1868-96 byl spravován okresním úřadem opavským, v letech 1855-68 a 1896- -1960 patřil do okresu Bílovec a od roku 1960 okresu Nový Jičín a pod jejich soudní pravomoc.
Součástí Bílova byla osada Labuť (do roku 1954) a samota Blucherův dvůr. Soudě podle jmen obyvatelstva, byl Bílov dlouho český. Nejstarší pozemková kniha Bílova, z let 1656-1707, je vedená do roku 1682 česky, až na dva zápisy. Podle seznamu z doby kolem roku 1590 bylo usedlíků s českými jmény 15, s německými 13, nejistý byl l. Počet usedlíků s německým příjmením zvolna rostl, zejména na nově vybudovaných zahradnických a chalupnických used- lostech. Avšak už před třicetiletou válkou byla zhruba polovina usedlostí v držbě lidí s německými jmény, ovšem mnoho rodin bylo jistě smíšených a znalých obou jazyků. Fojtství a tím i správa zůstávaly dlouho v českých rukou. S dovršením tohoto procesu na počátku 18. stol. se německý jazykový ostrov u Bílovce spojil s německým územím na Kravařsku. Někdejší dlouholeté české osídlení připomínají četné, do roku 1945 často ve zkomolené formě užívané, nebo v pramenech doložené pomístní názvy, např. Hubleska 1720 - 1793 Oblaska, 1829 - 1844 Ubleska, Kaní Hůry, doložená už 1622, později i ve tvaru Kanehura, Kanihora, Kunihora. Po osvobození 2. května 1945 a vysídlení německého obyvatelstva, byla obec osídlena českými obyvateli hlavně z Bílovecka, Valašska a ze Slovenska.
Fotogalerie obce Bílov
Demografické údaje
OBEC Bílov
Bílov č. 5, 74301, Bílovec 1
Osoby
- p. Fusík Zdeněk, starosta
Kontakty
- 553 034 147
- starosta@bilov.cz
- www.bilov.cz
Vlajka
