Obec Bílov leží na náhorní rovině na okraji Nízkého Jeseníku. Celý katastr obce patří do území přírodního parku Oderské vrchy. Jižní část spadá poměrně příkře do údolí Odry a také spád směrem k Bílovci je prudký.

Hledat firmy v obci Bílov
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 1 074 firem

F. Čejky 450, Místek, Frýdek-Místek25,42 km

Zámecká 1266, Frýdek, Frýdek-Místek25,43 km

Mariánské náměstí 146, Frýdek, Frýdek-Místek25,43 km

Písková 567/16, Jaktař, Opava25,43 km

Písková 567/16, Jaktař, Opava25,43 km

A. Havleny 367, Frenštát pod Radhoštěm25,43 km

Na Hrázkách 1303/2, Radvanice, Ostrava25,46 km

8. pěšího pluku 821, Místek, Frýdek-Místek25,48 km

Palkovice č. 91925,48 km

K Hájku 2971, Frýdek, Frýdek-Místek25,51 km

Těšínská 1382/260, Radvanice, Ostrava25,55 km

Zámecké nám. 42, Frýdek, Frýdek-Místek25,57 km

Záhuní 408, Frenštát pod Radhoštěm25,57 km

Přemyslovců 614/47, Jaktař, Opava25,58 km

Zámecké nám. 26, Frýdek, Frýdek-Místek25,62 km

Jaselská 2081/35, Předměstí, Opava25,62 km

Krnovská 553/184, Jaktař, Opava25,63 km

Krnovská 553/184, Jaktař, Opava25,63 km

Řeznická 31, Frýdek, Frýdek-Místek25,64 km

Tovární 325, Hranice I-Město, Hranice25,64 km

Historie obce Bílov celá historie

Přes nedostatek tekoucí vody, bylo toto místo osídleno již ve velmi dávných dobách. Z různých míst katastru obce pocházejí nálezy z mladší doby kamenné (hlíněná cívka, broušené a štípané kamenné nástroje). Snad už koncem 12. století vznikla zde osada navazující zřejmě na starší sídla na odlesněné půdě, s půdorysem návesním a plužinou traťovou. Době vzniku odpovídá i její název, který je typu possesivního, tedy podle majitele, kterým byl patrně nejprve nějaký Bil nebo Biel (Běl). Jméno vsi se vyskytu- je v latinsky psaných písemnostech roku 1329 ve tvaru Below, od roku 1517 ve tvaru Bílov. Podle nejstarší doložené písemné zprávy byly vlastníky obce bratří Jan a Drslav z Kravař. V roce 1391 daroval Lacek z Kravař Bílov augustiniánskému konventu ve Fulneku. Od husitských válek do 16. století se zde vystřídala řada šlechtických držitelů. Pak byl Bílov opět u augustiniánského kláštera a po jeho zrušení se stal součástí pustějovského panství. V letech 1850-55 a 1868-96 byl spravován okresním úřadem opavským, v letech 1855-68 a 1896- -1960 patřil do okresu Bílovec a od roku 1960 okresu Nový Jičín a pod jejich soudní pravomoc.

Součástí Bílova byla osada Labuť (do roku 1954) a samota Blucherův dvůr. Soudě podle jmen obyvatelstva, byl Bílov dlouho český. Nejstarší pozemková kniha Bílova, z let 1656-1707, je vedená do roku 1682 česky, až na dva zápisy. Podle seznamu z doby kolem roku 1590 bylo usedlíků s českými jmény 15, s německými 13, nejistý byl l. Počet usedlíků s německým příjmením zvolna rostl, zejména na nově vybudovaných zahradnických a chalupnických used- lostech. Avšak už před třicetiletou válkou byla zhruba polovina usedlostí v držbě lidí s německými jmény, ovšem mnoho rodin bylo jistě smíšených a znalých obou jazyků. Fojtství a tím i správa zůstávaly dlouho v českých rukou. S dovršením tohoto procesu na počátku 18. stol. se německý jazykový ostrov u Bílovce spojil s německým územím na Kravařsku. Někdejší dlouholeté české osídlení připomínají četné, do roku 1945 často ve zkomolené formě užívané, nebo v pramenech doložené pomístní názvy, např. Hubleska 1720 - 1793 Oblaska, 1829 - 1844 Ubleska, Kaní Hůry, doložená už 1622, později i ve tvaru Kanehura, Kanihora, Kunihora. Po osvobození 2. května 1945 a vysídlení německého obyvatelstva, byla obec osídlena českými obyvateli hlavně z Bílovecka, Valašska a ze Slovenska.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.