Obec Bílov leží na náhorní rovině na okraji Nízkého Jeseníku. Celý katastr obce patří do území přírodního parku Oderské vrchy. Jižní část spadá poměrně příkře do údolí Odry a také spád směrem k Bílovci je prudký.

Hledat firmy v obci Bílov
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 1 089 firem

Malostranská 23, Šenov u Nového Jičína14,19 km

Vítkovská 391/29, Odry14,30 km

Vítkovská 391/29, Odry14,30 km

Suvorovova 577, Šenov u Nového Jičína14,32 km

Světlovská 82/2, Proskovice, Ostrava14,39 km

Suvorovova 573, Šenov u Nového Jičína14,40 km

Na Smyčce 317/5, Proskovice, Ostrava14,40 km

Lidická 50, Příbor14,48 km

Nádražní 695/28, Odry14,49 km

Suvorovova 538, Šenov u Nového Jičína14,49 km

Suvorovova 909/114, Nový Jičín14,49 km

Záhumenní 2034/103, Poruba, Ostrava14,50 km

Ostravská 72, Příbor14,51 km

Suvorovova 525, Šenov u Nového Jičína14,52 km

Jičínská 1524, Příbor14,55 km

Malostranská 594, Šenov u Nového Jičína14,55 km

Jičínská 54, Příbor14,58 km

U brány 106, Příbor14,58 km

Malostranská 579, Šenov u Nového Jičína14,62 km

náměstí Sigmunda Freuda 28, Příbor14,63 km

Historie obce Bílov celá historie

Přes nedostatek tekoucí vody, bylo toto místo osídleno již ve velmi dávných dobách. Z různých míst katastru obce pocházejí nálezy z mladší doby kamenné (hlíněná cívka, broušené a štípané kamenné nástroje). Snad už koncem 12. století vznikla zde osada navazující zřejmě na starší sídla na odlesněné půdě, s půdorysem návesním a plužinou traťovou. Době vzniku odpovídá i její název, který je typu possesivního, tedy podle majitele, kterým byl patrně nejprve nějaký Bil nebo Biel (Běl). Jméno vsi se vyskytu- je v latinsky psaných písemnostech roku 1329 ve tvaru Below, od roku 1517 ve tvaru Bílov. Podle nejstarší doložené písemné zprávy byly vlastníky obce bratří Jan a Drslav z Kravař. V roce 1391 daroval Lacek z Kravař Bílov augustiniánskému konventu ve Fulneku. Od husitských válek do 16. století se zde vystřídala řada šlechtických držitelů. Pak byl Bílov opět u augustiniánského kláštera a po jeho zrušení se stal součástí pustějovského panství. V letech 1850-55 a 1868-96 byl spravován okresním úřadem opavským, v letech 1855-68 a 1896- -1960 patřil do okresu Bílovec a od roku 1960 okresu Nový Jičín a pod jejich soudní pravomoc.

Součástí Bílova byla osada Labuť (do roku 1954) a samota Blucherův dvůr. Soudě podle jmen obyvatelstva, byl Bílov dlouho český. Nejstarší pozemková kniha Bílova, z let 1656-1707, je vedená do roku 1682 česky, až na dva zápisy. Podle seznamu z doby kolem roku 1590 bylo usedlíků s českými jmény 15, s německými 13, nejistý byl l. Počet usedlíků s německým příjmením zvolna rostl, zejména na nově vybudovaných zahradnických a chalupnických used- lostech. Avšak už před třicetiletou válkou byla zhruba polovina usedlostí v držbě lidí s německými jmény, ovšem mnoho rodin bylo jistě smíšených a znalých obou jazyků. Fojtství a tím i správa zůstávaly dlouho v českých rukou. S dovršením tohoto procesu na počátku 18. stol. se německý jazykový ostrov u Bílovce spojil s německým územím na Kravařsku. Někdejší dlouholeté české osídlení připomínají četné, do roku 1945 často ve zkomolené formě užívané, nebo v pramenech doložené pomístní názvy, např. Hubleska 1720 - 1793 Oblaska, 1829 - 1844 Ubleska, Kaní Hůry, doložená už 1622, později i ve tvaru Kanehura, Kanihora, Kunihora. Po osvobození 2. května 1945 a vysídlení německého obyvatelstva, byla obec osídlena českými obyvateli hlavně z Bílovecka, Valašska a ze Slovenska.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.