Obec Bílov leží na náhorní rovině na okraji Nízkého Jeseníku. Celý katastr obce patří do území přírodního parku Oderské vrchy. Jižní část spadá poměrně příkře do údolí Odry a také spád směrem k Bílovci je prudký.

Hledat firmy v obci Bílov
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 1 074 firem

Veřovice č. 17124,37 km

Marlenka 434, Lískovec, Frýdek-Místek24,40 km

Bohumínská 789/63, Slezská Ostrava, Ostrava24,41 km

Průmyslová 957/5, Bolatice24,41 km

Rolnická 1550/24, Kateřinky, Opava24,43 km

Lipová 222, Řepiště24,47 km

Ratibořská 1527/179a, Kateřinky, Opava24,49 km

Sadová 2749/42, Předměstí, Opava24,50 km

Bohumínská 1056/71, Slezská Ostrava, Ostrava24,50 km

Mařádkova 2913/28, Předměstí, Opava24,50 km

Collo-louky 126, Místek, Frýdek-Místek24,51 km

Mařádkova 518/15, Předměstí, Opava24,52 km

Míru 1344, Frýdek, Frýdek-Místek24,56 km

Průmyslová 934/13, Bolatice24,57 km

Šenovská 750/80, Slezská Ostrava, Ostrava24,57 km

Těšínská 415/105, Slezská Ostrava, Ostrava24,58 km

Sedlišě 457, Místek, Frýdek-Místek24,58 km

Hviezdoslavova 2897/18, Předměstí, Opava24,59 km

Školní 185, Hustopeče nad Bečvou24,60 km

Rybářská 545/27, Předměstí, Opava24,63 km

Historie obce Bílov celá historie

Přes nedostatek tekoucí vody, bylo toto místo osídleno již ve velmi dávných dobách. Z různých míst katastru obce pocházejí nálezy z mladší doby kamenné (hlíněná cívka, broušené a štípané kamenné nástroje). Snad už koncem 12. století vznikla zde osada navazující zřejmě na starší sídla na odlesněné půdě, s půdorysem návesním a plužinou traťovou. Době vzniku odpovídá i její název, který je typu possesivního, tedy podle majitele, kterým byl patrně nejprve nějaký Bil nebo Biel (Běl). Jméno vsi se vyskytu- je v latinsky psaných písemnostech roku 1329 ve tvaru Below, od roku 1517 ve tvaru Bílov. Podle nejstarší doložené písemné zprávy byly vlastníky obce bratří Jan a Drslav z Kravař. V roce 1391 daroval Lacek z Kravař Bílov augustiniánskému konventu ve Fulneku. Od husitských válek do 16. století se zde vystřídala řada šlechtických držitelů. Pak byl Bílov opět u augustiniánského kláštera a po jeho zrušení se stal součástí pustějovského panství. V letech 1850-55 a 1868-96 byl spravován okresním úřadem opavským, v letech 1855-68 a 1896- -1960 patřil do okresu Bílovec a od roku 1960 okresu Nový Jičín a pod jejich soudní pravomoc.

Součástí Bílova byla osada Labuť (do roku 1954) a samota Blucherův dvůr. Soudě podle jmen obyvatelstva, byl Bílov dlouho český. Nejstarší pozemková kniha Bílova, z let 1656-1707, je vedená do roku 1682 česky, až na dva zápisy. Podle seznamu z doby kolem roku 1590 bylo usedlíků s českými jmény 15, s německými 13, nejistý byl l. Počet usedlíků s německým příjmením zvolna rostl, zejména na nově vybudovaných zahradnických a chalupnických used- lostech. Avšak už před třicetiletou válkou byla zhruba polovina usedlostí v držbě lidí s německými jmény, ovšem mnoho rodin bylo jistě smíšených a znalých obou jazyků. Fojtství a tím i správa zůstávaly dlouho v českých rukou. S dovršením tohoto procesu na počátku 18. stol. se německý jazykový ostrov u Bílovce spojil s německým územím na Kravařsku. Někdejší dlouholeté české osídlení připomínají četné, do roku 1945 často ve zkomolené formě užívané, nebo v pramenech doložené pomístní názvy, např. Hubleska 1720 - 1793 Oblaska, 1829 - 1844 Ubleska, Kaní Hůry, doložená už 1622, později i ve tvaru Kanehura, Kanihora, Kunihora. Po osvobození 2. května 1945 a vysídlení německého obyvatelstva, byla obec osídlena českými obyvateli hlavně z Bílovecka, Valašska a ze Slovenska.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.