Běhařovice

V současné době na nás dýchá historie prostřednictvím kostela a k ní náležející běhařovické fary. Kostel, původně postavený pro evangelíky, je vidět z širokého okolí. V gotickém slohu jej dal postavit r.1596 majitel Tavíkovic Jiří Kryštof Teuffel, sv. pán z Gundersdorfu. Zasvěcen byl Nejsvětější Trojici. Důkladně opraven byl v r. 1884. Při této opravě byla snížena věž, která měla původně tři zvony. Největší 20 centů těžký z r. 1596. Druhý 12 centů těžký nechal odlít Ondřej z Ostešova. Třetí nejmenší pocházel z dílny Ignáce Beka ze Znojma. Nástěnné malby jejichž autorem je Winterhalter, byly v roce 1913 malířem Josefem Linhartem v celé své kráse obnoveny. Jsou doplněny historickými obrazy.

Druhou nejstarší stavbou obce je fara. Ta byla patrně postavena v období vzniku Olbramkostelského proboštství. Ke zdejší faře náležely historicky okolní obce Dobronice, Křepice, Přeskače, Ratišovice, Stupešice, Tavíkovice a Újezd s Františkovem. Proto i hřbitov byl pro tyto obce společný. Výjimku tvoří Přeskače a Tavíkovice, které mají hřbitov svůj. Kronika se zmiňuje i o zániku katolické fary kolem r. 1616, kdy většina obyvatel se hlásila k nekatolické církvi Novokřtěnců. Obnovena byla až v r. 1673 po rekatolizaci a nejdříve byla řízená z Horních Kounic.

O další historickou stavbu – katolický kostel přišla obec v roce 1802, kdy byl tento kostelík stržen a materiál upotřeben na stavbu školy. Na městečko byly Běhařovice povýšeny mezi léty 1528 až 1548 za Jana Zajímače z Kunštátu. Na staré pečeti drželo městečko znak „Trojčáří“ rodu pánů z Kunštátu. Motiv z erbu této vrchnosti se objevil i ve znaku městečka – štítek s břevny položenými na horní polovině štítu. Původ zbývající části znaku, srpek měsíce s dvojicí šesticípých hvězd, není zcela jasný.