Hledat firmy v obci Babice
Můžete zadat název firmy, IČ, nebo popis činnosti. Zkuste například restaurace
přidat firmu
Nabídka práce v okolí 30 km 538 firem

Lazecká 545/22, Lazce, Olomouc15,13 km

U panelárny 573/3, Chválkovice, Olomouc15,13 km

Na zákopě 452/1a, Chválkovice, Olomouc15,13 km

U sportovní haly 40/4, Lazce, Olomouc15,13 km

Medlov č. 23815,14 km

Dolní hejčínská 265/35, Hejčín, Olomouc15,16 km

U sportovní haly 544/1a, Lazce, Olomouc15,20 km

Lazecká 27/20, Lazce, Olomouc15,22 km

Roháče z Dubé 113/6, Bělidla, Olomouc15,22 km

Dlouhá 524/28, Lazce, Olomouc15,22 km

Na střelnici 343/48, Lazce, Olomouc15,23 km

Svatoplukova 909, Litovel15,23 km

Ladova 346/6, Hejčín, Olomouc15,23 km

Pavlovická 274/4, Bělidla, Olomouc15,26 km

Legionářská 1311/21, Nová Ulice, Olomouc15,28 km

U panelárny 637/1, Olomouc15,28 km

Legionářská 1299/19, Nová Ulice, Olomouc15,34 km

Pasteurova 54/19, Klášterní Hradisko, Olomouc15,39 km

Pasteurova 905/10, Olomouc15,51 km

Pasteurova 905/10, Olomouc15,51 km

Historie obce Babice celá historie

Babice jsou vesnicí velmi starou, původně byly součástí šternberského panství. Poprvé se připomínají již v roce 1228. Farní kostel zde stál již v roce 1339. Roku 1405 darovala Anna (vdova po Petru z Kravař) Babice i s přilehlými obcemi augustiniánskému klášteru ve Šternberku, k jehož žerotínskému statku patřily až do roku 1784. V roce 1474 obdržel řád augustiniánský patronát nad babickou farou, která roku 1624 zanikla. Roku 1737 správa kláštera rozhodla přeložit do Babic pivovar. Tím se staly Babice výletním střediskem Šternberka a okolí, o čemž svědčí tři, později čtyři hostince v obci.

Až do třicetileté války byly Babice českou obcí - dokládají to i místní názvy: Dílce, Dračky, Mariánka, Dostálov, i názvy lesů: Mariánka, Lískovec.

Po Bílé Hoře nastává germanizace obyvatel, která je podporována německou vrchností, úřady, školou i církví. Když za vlády Josefa II. byl klášter zrušen, dostaly se Babice pod správu náboženského fondu a sdílely osudy vesnic panství kláštera Hradisko. Majetek augustiniánského kláštera byl zkonfiskován, babický dvůr rozparcelován a pozemky odprodány německým osadníkům. Tak roku 1786 vzniká osada zvaná Heřmanec. Do čela byl zvolen jistý Eger - po něm pak název osady Egrov, německy Egersdorf .

Též konfiskace pozemků uspíšila poněmčení starousedlíků. Egrov až do roku 1850 volil vlastního rychtáře, potom byla osada spojena s Babicemi. Součástí Babic byla též samota s hostincem (Filzlaus).

V roce 1850 se staly Babice samostatnou obcí šternberského okresu.

Farní kostel v Babicích je připomínán již v roce 1339. Za třicetileté války fara zanikla. Obnoven byl jen filiální kostel šternberské fary - klasicistní architektura z konce osmnáctého století - kostel Všech svatých na návsi. U kostela býval hřbitov, po druhé světové válce se zde však přestalo pohřbívat, a tak bylo v roce 1965 rozhodnuto, že bude hřbitov zrušen (1982).

Z konce 18. století jsou i boží muka (viz obrázek), barokní zděná trojboká stavba. Nachází se na konci obce u silnice do Krakořic. O zbožnosti babických svědčí i četné kříže většinou z druhé poloviny 19. století.

Roku 1958 byla objevena šternberským farářem, děkanem Pospíšilem ve zdejší kapličce vzácná soška madony ze 14. století. Ta pochází pravděpodobně z augustiniánského kláštera po jeho konfiskaci v době vlády císaře Josefa II. Nyní je umístěna na hradě Šternberk.

Demografické údaje

Soubory cookies umožňují správné a úplné používání webových stránek

Další informace zobrazíte kliknutím na Informace o cookies.