Hledat firmy v obci Úsobrno, část obce Úsobrno
Nabídka práce v okolí 30 km 269 firem
Krapkova 3421/28, Prostějov27,55 km
Havlíčkovo náměstí 128, Jedovnice27,57 km
Na Brankách 2290/3, Blansko27,58 km
Polní 354/2, Lány, Svitavy27,60 km
Nerudova 1666/70, Prostějov27,61 km
Jana Sigmunda 75, Lutín27,66 km
Hřbitovní 2257/1, Předměstí, Svitavy27,66 km
Průmyslová 2295/26, Předměstí, Svitavy27,70 km
J. B. Pecky 4446/15, Prostějov27,72 km
náměstí Míru 77/9, Město, Svitavy27,72 km
Nádražní 1083/8, Předměstí, Svitavy27,73 km
Kollárova 643/7, Předměstí, Svitavy27,73 km
Jana Sigmunda 313, Lutín27,75 km
Sportovní 3607/3, Prostějov27,76 km
Wolkerova alej 92/18, Město, Svitavy27,79 km
Wolkerova alej 92/18, Město, Svitavy27,79 km
Jana Sigmunda 78, Lutín27,81 km
Nádražní 106, Červenka27,82 km
Kapitána Nálepky 277/8, Předměstí, Svitavy27,85 km
Kostelecká 309/48, Prostějov27,85 km
Historie obce Úsobrno celá historie
Dávná historie vsi je spojena s nedalekým hradem Úsobrno, jehož jméno převzala. Úsobrno je vůbec první jméno, o němž je zmínka v této krajině. Etymologie jména je však obtížná a možná je i původu keltského. Jiná obec stejného nebo podobného jména se na území republiky nevyskytuje. V roce 1073 měl kníže Vratislav darovat dvůr v Úsobrně opatovickému klášteru. Roku 1078 však byl spolu se vsí majetkem kláštera Hradisko u Olomouce, neboť se uvádí v jeho zakládací listině. V listině olomoucké vévodkyně Eufemie (Ofky) z roku 1087 se uvádí i první zdejší obyvatelé: Lutík se syny Jankem a Zvěstem, Ladoň se syny Vbičestem a Ratimírem, Lubhosť se synem Hostějem, Olota (Holota) se syny Ranošem a Svatoborem a Jarohněv se synem Smilem (uvádí Vlastivěda Moravská, okres Jevický, 1912). Přes Úsobrno vedla starodávná obchodní cesta, tzv. Hvozdecká stezka, která ve Svitávce navazovala na stezku Trstenickou a směřovala do Olomouce. Dokládá to i první spolehlivá písemná zmínka z roku 1145, kdy se v Úsobrně připomíná celnice a potvrzují to listiny z let 1228 - 1258, kde se uvádí provincie úsobrnská a v Úsobrně mýto. Roku 1240 se píše o Lembertu de Uzoburne, patrně zeměpanském úředníku. Po založení Jevíčka se přesouvá správní centrum do tohoto města a Úsobrno mizí z písemných pramenů. Obec náležela stejně jako několik okolních obcí k zdejšímu majetku Hradišťského kláštera, spravovanému z Šebetova. Po zrušení kláštera připadlo panství náboženskému fondu a až roku 1825 bylo prodáno ve veřejné dražbě Karlovi, hraběti Strachwitzovi. Tento rod držel panství do r. 1865.
Znak obce
Barokní pečeť obce používá symboly radlice s krojidlem doprovázené několika květy. Autor dnešního znaku použil jako hlavní motiv zlatou palisádu s roubenou věží v modrém štítě jako připomínku starobylého hradiště a pozdějšího hradu Úsobrna na vrchu Duraně a také bývalé úsobrnské provincie. Na palisádě šikmo položená modrá radlice protknutá krojidlem je převzata z obecní pečetě, mnohasetletou klášterní vrchnost připomínají dvě červené růže v koutech štítu. Černo-zlatě dělenými kouty štítu bylo vzpomenuto hrabat Strachwitzů (barvy původního rodového erbu), zakladatelů úsobrnských skláren. Modrá barva štítu je spojena s říčkou Úsobrnkou, protékající obcí. Znak a prapor byl obci schválen Parlamentem České republiky teprve v roce 1999 a v roce 2001 u příležitosti 50. výročí postavení kostela, který je mimo jiné majetkem obce, za účasti světícího biskupa olomouckého Mons. Josefa Hrdličky slavnostně posvěcen.
Demografické údaje
Obec Úsobrno
Úsobrno č. 81, 67939, Úsobrno
Osoby
- p. Komárek Petr, starosta
Kontakty
- 516 477 723
- obec.usobrno@seznam.cz
- www.usobrno.eu
Vlajka
